5.7 Chemický průzkum RZ

Chemickým analýzám je v Protokolu RZ věnována nepatrná část. Necelé 2 strany. Z desíti látek, o kterých se v Protokolech mluví, nebyla ani jedna identifikována chemicky. Na školácké chyby řešitelů ukázali oponenti, jejichž připomínky jsou otištěny ve 2. kapitole této publikace. Tam je též odmítnuto tvrzení Protokolů, že by nález modrozelených krystalků dokazoval, že RZ není psán inkoustem.

Nás v prvé řadě zajímá, jaké důvody vedly řešitele k výroku na str. 15, že písmo RZ "má charakter barvy". Pro posouzení stáří rukopisu na základě jeho chemického a fyzikálního chování je zvlášť důležité, zda psací látka proniká časem do pergamenu (charakteristická vlastnost inkoustů) nebo zůstává na jeho povrchu (charakteristická vlastnost barvy). Řešitelé v Protokolech sami uvádějí skutečnost (všeobecně známou), že písmo proniká až na druhou stranu pergamenu. Konstatují tedy onu charakteristickou vlastnost inkoustu. Jestliže řešitelé objevili nějakou jinou vlastnost písma RZ, která by svědčila pro zařazení k barvám, měli ji explicitně sdělit a exaktně doložit. To v Protokole nikde není.

Výrok Protokolu, že písmo RZ má charakter barvy je tudíž nepodložený, dokonce odporující jiným tvrzením Protokolu.

Na tomto místě též musím vytknout, že nebylo provedeno srovnání s rukopisy podobného charakteru tak, jak to učinil Corda v roce 1840. Jedná se o :

  1. Missale vetustissimum, č. 466 z dvanáctého století, sbírky NM
  2. Divi Augustini de operibus sex dierum, č. 22 ze třináctého století, sbírky NM
Kromě toho je známo, že podobné zelené písmo se nachází v rukopise Martyrologium Romanum v rajhradském klášteře. Záležitost komparace byla zde týmen naprosto pominuta, ačkoli se na str. 55 deklaruje:

" Dále bylo jasné, že nelze postupovat jinak, než srovnáváním s popsanými pergameny nesporně starými a s pergameny bezpečně novými ...."