Nás v prvé řadě zajímá, jaké důvody vedly řešitele
k výroku na str. 15, že písmo RZ "má charakter barvy".
Pro
posouzení stáří rukopisu na základě jeho chemického
a fyzikálního chování je zvlášť důležité,
zda psací látka proniká časem do pergamenu
(charakteristická vlastnost inkoustů) nebo zůstává na
jeho povrchu (charakteristická vlastnost barvy). Řešitelé
v Protokolech sami uvádějí skutečnost (všeobecně známou),
že písmo proniká až na druhou stranu pergamenu.
Konstatují tedy onu charakteristickou vlastnost
inkoustu. Jestliže řešitelé objevili nějakou jinou
vlastnost písma RZ, která by svědčila pro zařazení
k barvám, měli ji explicitně sdělit a exaktně doložit.
To v Protokole nikde není.
Výrok Protokolu, že písmo RZ má charakter
barvy je tudíž nepodložený, dokonce odporující jiným
tvrzením Protokolu.
Na tomto místě též musím vytknout, že nebylo provedeno
srovnání s rukopisy podobného charakteru tak, jak to učinil
Corda v roce 1840.
Jedná se o :
" Dále bylo jasné, že nelze postupovat jinak, než
srovnáváním s popsanými pergameny nesporně starými a s pergameny
bezpečně novými ...."
5.7 Chemický průzkum RZ
Chemickým analýzám je v Protokolu RZ věnována nepatrná
část. Necelé 2 strany. Z desíti látek, o kterých se
v Protokolech mluví, nebyla ani jedna identifikována
chemicky. Na školácké chyby řešitelů ukázali oponenti,
jejichž připomínky jsou otištěny ve 2. kapitole této
publikace.
Tam je též odmítnuto tvrzení Protokolů, že by nález
modrozelených krystalků dokazoval, že RZ není psán
inkoustem.
Kromě toho je známo, že podobné zelené písmo se nachází v rukopise
Martyrologium Romanum v rajhradském klášteře. Záležitost komparace
byla zde týmen naprosto pominuta, ačkoli se na str. 55 deklaruje: