Názory na Rukopisy DNES

V SOUČASNÉ DOBĚ LZE V NÁZORECH NA RUKOPISY ROZLIŠIT 3 VÝRAZNÉ SKUPINY:

  1. RUKOPISY JSOU FALZA Z DOBY NÁRODNÍHO OBROZENÍ.
    JEJICH AUTOREM NEBO SPOLUAUTOREM JE VÁCLAV HANKA

    Tento názorový proud je početně nejvíce zastoupen. Může být označován jako oficiální, protože je součástí učebních osnov na školách.

    Držitelé tohoto přesvědčení většinou soudí, že problém byl s definitivní platností vyřešen koncem 19. století za vydatného přispění T.G.Masaryka, anebo se opírají o novější literaturu faktu spisovatele Ivanova.

  2. RUKOPISY NEJSOU ANI Z DOBY NÁRODNÍHO OBROZENÍ ANI TO NEJSOU STŘEDOVĚKÉ PAMÁTKY

    Předchůdcem současných zastánců tohoto názoru je univ. Prof. Karel Krejčí, jenž překvapil tímto názorem již v roce 1974. V článku Některé nedořešené otázky kolem RKZ, otištěném v časopise Slavia poukázal na neudržitelnost představy, že by dílo jako Rukopisy mohl vytvořit Václav Hanka. Autora hledal v době barokní.

    V současné době je nejvýraznějším reprezentantem tohoto názoru americký profesor českého původu Prof. Z.F. Daneš, který působí na Tacomské univerzitě ve státě Washington. Jeho studie Jsou Rukopisy jihoslovanského původu? byla zveřejněna v 80. letech v Lublani, v roce 1995 ve Sborníku Národního muzea. Vznik Rukopisů klade přibližě do roku 1500 a za autora považuje Jihoslovana, který působil v Čechách.

  3. RUKOPISY JSOU STŘEDOVĚKÉ PAMÁTKY

    Zastánci tohoto názoru nepovažují důkazy, které byly proti pravosti Rukopisů vzneseny za průkazné a zároveň soudí, že není povinností obrany dokazovat pravost, ale naopak, že dokazována musí být padělanost.

    Žádná ze stávajících námitek proti pravosti nemá povahu skutečného důkazu.

    Kromě toho se také opírají o zjištění starších hmotných zkoumání, která nebyla nedávnými zkouškami Ivanovova týmu nijak korigována. Četné důkazy starobylosti Rukopisů též čerpají z jazykovědných bádání J. Enderse.

    Dalším charakteristickým rysem této skupiny je, že k sobě čítá badatele, kteří Rukopisy stále konfrontují s novými vědeckými poznatky. Mnozí jsou členy České společnosti rukopisné, která takto plní odkaz Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka.