Neznámý posudek českých chemiků z roku
1935
29.XII.1937 uveřejnil v Národním Osvobození prof. F. M. Bartoš úryvky z
dosud neznámého dobrého zdání chemiků Karlovy university o RK, pocházejícího z
r. 1935. Poněvadž v NO otištěny byly z projevu v přesném znění jen dvě vytržené
věty, s nimiž bylo pak polemisovánio a argumentováno, považuje redakce Zpráv za
potřebné informovati čtenáře o okolnostech, za nichž k projevu došlo a o jeho
přesném znění. Obrátila se tedy na prof. V. Vojtěcha, který jest v NO označen za
spolupodepsaného autora dobrého zdání a požádala jej o bližší zprávy o projevu.
Podle sdělení prof. Vojtěcha jedná se o přípis, který 5 profesorů - chemiků
Karlovy university zaslalo na zvláštní žádost prof. J. V. Šimákovi z filosofické
fakulty. V zimě 1933-34 utvořila se totiž na filosofické fakultě Karl.
university komise 8 profesorů za předsednictví J. V. Šimáka, která vzala si za
úkol propagovat nepravost Rukopisů přednáškami, výstavkami, spisy i rozhlasem.
Prof. J. V. Šimák vznesl v dubnu 1935 na profesory - chemiky přírodovědecké
fakulty žádost, aby se chemikové vyslovili, byl-li učiněn prof. A. Bělohoubkem
správně závěr o pravosti RK podle jeho chemického zkoumání, který uveřejnil ČČM
1887 a který zněl:
Rukopis Králodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v
podstatě tak jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade.
Odpověď dožádaných odborníků, měla pak býti uveřejněna ve spise, chystaném
jako doprovod projektované výstavky RKZ v Museu. Po vydání projevu chemických
odborníků byly však všechny akce komise filosofické fakulty zastaveny a podle
nezaručené zprávy se komise rozešla.
- Prof. V. Vojtěch nám oznámil, že on i ostatní spolupodepsaní kolegové
(vyjma prof. J. Štěrby-Böhma, který již zemřel), pozastavili se nad tím, že
prof. J. V. Šimák dal k disposici dennímu tisku dvě vytržené věty z jejich
přípisu, jimiž potom polemisovalo se proti prof. Marešovi způsobem, který
neodpovídá skutečnému smyslu jejich dopisu. Podepsaní profesoři nepovažují za
potřebné odpovídati na tyto způsoby. Aby se však pro příště znemožnila taková
nevědecká argumentace a z důvodů dokumentárních uveřejňujeme přesný text
neznámého projevu, kterým 5 vynikajících chemiků přihlašuje se ke správnosti
Bělohoubkova závěru o pravosti RK.
Redakce
Titl. prof. J. V. Š I M Á K,
předseda komise o RKZ na fil.
fakultě Karlovy univ., Praha
Vážený pane profesore!
K Vašemu dopisu ze dne 11. dubna t. r., týkajícímu se otázky chemického
vyšetřování Rukopisu Královédvorského, zaujímají podepsaní toto stanovisko:
Dnešní chemie má více možností a dokonalejší prostředky k studiu otázky
pravosti Rukopisů než měla v létech osmdesátých. Jakékoliv zkoumání tohoto druhu
musí však býti založeno na zkouškách srovnávacích a to na zkouškách jak
materiálu zaručeně podvrženého tak i dokumentů zaručeně pravých, pocházejících
aspoň přibližně z doby, do níž jest původ RK kladen.
Z chemického vyšetření lze i v dnešní době učiniti pouze závěr o
pravděpodobnosti pravosti, či pravděpodobném podvržení, v předpokladu, že
podrobnějším vyšetřením většího množství míst na různých stranách R nebudou
nalezeny látky, jež by a priory vylučovaly pravost.
Tento pravděpodobnostní závěr také správně učinil prof. dr. Antonín
Bělohoubek ve své zprávě o chemickém prozkoumání RK, které vykonal v létech 1886
a 1887.
V Praze dne 27. dubna 1935.
Prof. Dr. O. Tomíček
Prof. V. Vojtěch
Prof. Dr. J. Křepelka
Prof. F. Plzák
Prof. J. Štěrba-Böhm