Zprávy České
společnosti
rukopisné
Číslo 8 - výběr 21. května 1998 Řada V.

Pokus o dialog
Ing. Jiří Urban

Z elektronické konference vyšel podnět, aby se usilovalo o iniciování nového hmotného průzkumu Rukopisů. Tato myšlenka má své zastánce i odpůrce. Důvody pro i proti byly formulovány jednak v příspěvcích konference, jednak v průběhu jednání na V. valné hromadě ČSR. V souvislosti s řešením tohoto problému bylo na V. valné hromadě jednomyslně odsouhlaseno odeslání následujícího dopisu na adresu Akademie věd ČR.

Česká společnost rukopisná
Grafická 30, 150 00 Praha 5
IČO: 49280180
e-mail: rkz@kix.fsv.cvut.cz

Praha, 29. dubna 1998

Vědecká rada AV ČR,
Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., president AV ČR,

Česká společnost rukopisná, jejímž posláním je řešení sporných otázek kolem Rukopisů, považuje za náležité předložit k posouzení naší vrcholné vědecké instituci některé nejzávažnější výsledky své dlouhodobé badatelské činnosti.

Především předkládáme nové poznatky o jazyku a stylu Rukopisů, jež jsou uloženy ve dvou monografiích PhDr. Julia Enderse:

Obě publikace přinášejí zcela nové poznatky, které svědčí pro zásadní přehodnocení dosavadního nazírání na Rukopisy jako na falza z doby národního obrození. Jsou zde objasněny některé skutečnosti, které byly v minulosti mylně pokládány za důkazy novodobého původu Rukopisů. Hlavně však přinášejí přímé důkazy starobylosti těchto památek.

Kromě Endersovy analýzy jazyka a stylu Rukopisů předkládáme též kritický spis:

  • Fakta o Protokolech RKZ, Neklan, Praha 1996, 140 stran, ISBN 80-901987-1-8

  • v němž ukazujeme klamnost závěrů z minulého hmotného průzkumu Rukopisů, prováděného v letech 1967 - 1971 tzv. Ivanovovým týmem v laboratořích Kriminalistického ústavu.

    Věříme, že Vědecká rada Akademie věd zaujme k předkládaným zjištěním zodpovědné stanovisko, pro mimořádný kulturní a společenský význam tohoto vědeckého problému.

    Za Českou společnost rukopisnou

    Ing. Jiří Urban,
    předseda společnosti

    Na vědomí:
    Ministerstvo kultury
    Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
    Národní muzeum
    Odborná pracoviště některých vysokých škol

    RKZ a Toulky českou minulostí
    Ing. Jiří Urban

    V Toulkách českou minulostí (6. díl; Baronet & Via facti, 1. vydání, Praha 1997, str. 75 - 86) autora Petra Hory - Hořejše je několik stran věnováno Rukopisům. Pro nás je zvlášť významná pasáž, v níž se autoři dotýkají dnešních „zastánců pravosti“.

    Stať je pozoruhodná jednak v tom, že snad jako jediná vůbec něco cituje z publikace Fakta o Protokolech RKZ (dále FOP), ještě pozoruhodnější je v tom, jak cituje.

    Před vlastním rozborem, předkládám zmíněnou pasáž tak, jak stojí na straně 84 sv. VI. Toulek, jen s nepatrnou typografickou úpravou, která výrazněji odděluje vnitřní tři citáty:

    „Zastánci pravosti rukopisů dodnes publikují pochybnosti nad kriminalistickou analýzou z přelomu 60. a 70. let. Jejich výtky se pohybují na velmi malém hřišti. Např. „Kromě různých fotografických technik byly listy RZ fotografovány při osvětlování nízkotlakými rtuťovými výbojkami odděleně pro filtr UG 1 a UG 5. Na snímcích z negativů byly zjištěny údajné tahy původního písma. Na jednom z těchto pozitivů identifikoval univerzitní profesor Fiala zvýrazněné tahy na RZ jako ,nepochybné zbytky písma’. K tomu lze jen říci, že bylo nutné uvést přesné podmínky fotografování, které v textu chybí, takže výsledky nelze objektivně hodnotit.“

    Nebo: „Samotný důkaz, že pod textem RZ je jiný, vyškrábaný, ještě není důkazem falza, neboť ve středověku i později bylo používáno jako psací podložky pergamenu, z něhož byl starý text odstraněn.“

    Nebo: „ Názory oponentů silně ovlivnila skutečnost, že v iniciále N slova Neklan na str. 14 RK je berlínská modř, chemikálie, která v době, v níž rukopis vznikl, nebyla známa. Musíme konstatovat, že berlínská modř v iniciále N nemá pro datování RK žádný význam, protože tam byla prokazatelně zanesena při nějaké pozdní restauraci RK na půdě muzea po roce 1935.“ Neusmívejme se příliš nad minuciózností podobných argumentů. Jsou legitimní právě tak jako naše jistota, že Rukopisy falza jsou.“

    První citát, nevyjadřuje pochybnost, ale jistotu, že předložené snímky nelze objektivně hodnotit. Nenáleží obránci pravosti Rukopisů, ale nestrannému zaměstnanci Kriminalistického ústavu, který byl vyzván, aby se v rámci oponentury ke „kriminalistickým analýzám“ vyjádřil. Ve FOP je příslušný text na str. 32.

    Druhý citát, začínající slovy „Samotný důkaz ..“, rovněž nepochází od obránce. Je vytržen z Posudku pro identifikaci psací podložky, vypracovaném rovněž v rámci oponentního řízení v Kriminalistickém ústavu. Bezprostředně za citovanou částí pokračuje tento „obránce“ takto:

    „Otázkou je, zda bylo nutné vynakládat tolik času a prostředků na chemické zkoušky a fotografický materiál, když závažnější rozbory (jazykovědné, sociologické, písmoznalecké a j.) již dříve dokázaly nepravost těchto dokumentů.“

    Ve FOP je příslušný citát na str. 41.

    Teprve třetí citát je skutečně z pera obránce z Almanachu rukopisné obrany II. K jeho autorství se hlásí moje maličkost a mám tudíž za potřebné doplnit to, co autoři Toulek vynechali. Pro pozdní zanesení berlínské modři do iniciály N svědčí několik skutečností.

    1. Prof. Bělohoubek, který v roce 1886 berlínskou modř objevil, konstatoval, že pod ní jsou barvy zelená a červená. Již tento fakt svědčí pro pozdější restaurování iniciály.

    2. V Národním muzeu existuje faximile příslušné stránky, vyhotovená v roce 1835, která zachycuje stav bez modré barvy. (Bude časem vystavena na WWW stránkách)

    3. Václav Nebeský ve svém popisu iniciál RK (ČČM 1853)rovněž modrou nezaznamenal. Píše takto:
      „Začáteční písmena větších básní jsou ozdobně psána; na zlaté půdě totiž v malém čtverhranu, z něhož jednoduché svinutiny nahoru a dolu vybíhají. Barva čar čtverhranu a písmen začátečních, jakož i svinutin, je zelená, jen v Beneši na listě I. str. 2 karmínová.“

    Autoři Toulek asi nejsou se svou prací zcela spokojeni. Svědčí o tom příliš násilná připomínka, že počínání obrany má být chápáno jako směšné.

    Oslavy 200. výročí narození Františka Palackého
    Ing. Jaroslav Gagan

    Dne 19. května 1998 uspořádal výbor Svatoboru slavnostní shromáždění k 200. výročí narození historiografa království Českého Františka Palackého. Svatobor dostal své jméno od svého zakladatele Fr. Palackého, který mu dal i heslo "Pomáhej - osvěcuj - pamatuj".

    Slavnost se konala v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě. Uvítací proslov přednesl předseda Svatoboru PhDr. Miloslav Malý. Potom vystoupil Dívčí pěvecký sbor Gymnasia Fr. Palackého v Neratovicích. Pozdravy přednesly ředitelka Gymnasia FP a zástupkyně starosty rodné obce FP z Hodslavic u Nového Jičína. Úvodní proslov k výročí FP přednesla spisovatelka Dr. Alena Vrbová. Jednatel Svatoboru Mgr. Václav Potoček přednesl části z projevu FP na Prvním všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848. Hlavní projev potom přednesl Dr. Jiří Kořalka z Filosofické fakulty UK. Na závěr slavnostního shromáždění Dívčí pěvecký sbor Gymnasia FP společně s přítomnými účastníky zazpívali českou hymnu.

    Další oslavy Františka Palackého budou pokračovat:

    Zprávy České společnosti rukopisné. Vydává ČSR jako nepravidelný občasník pro členy a přátele ČSR. Řídí Výbor ČSR. Příspěvky a názory zasílejte na adresu: ing. Jiří Urban, Plzeňská 121, 150 00 Praha 5, nebo v elektronické podobě na e-mail: rkz@kix.fsv.cvut.cz