Josef Dobrovský a spory o Rukopisy
Poslední vědecký spor Josefa Dobrovského byl spojen s rukopisy, které byly darovány do muzejní knihovny, v níž jsou uloženy dodnes. Jejich původcem měl být Václav Hanka. Jde o Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský. Hankův nález Rukopisu královédvorského roku 1817 jako sbírky staročeských lyrických a epických básní ze 13. století přijal Dobrovský bez podezření. Další údajnou památku staročeského básnictví, tentokrát dokonce z 10. století, Rukopis zelenohorský, který se objevil roku 1818, však již Dobrovský bez váhání označil za padělek. Dostal se tak do sporu nejen s Hankou, ale i s mladou jungmannovskou generací.
ukázky:
- První vydání Rukopisu královédvorského V. Hankou z roku 1819 - výtisk
darovaný Josefu Dobrovskému s poznámkami Dobrovského.
- V. Hanka podává zprávu Josefu Dobrovskému o nálezu Rukopisu
královédvorského (17.9.1817)
- Rukopis královédvorský (fotografie)
- Rukopis zelenohorský (fotografie)
- J. Dobrovský: Geschichte der böhmischen Sprache und ältern Literatur.
Prag 1818. Ve druhém vydání svých Dějin české řeči a literatury podává
Dobrovský zprávu o Hankově nálezu sbírky lyricko-epických zpěvů ve Dvoře
Králové. Jejich původ klade mezi léta 1290-1310, ale připomíná, že se zde
vyskytují slova, která se nenajdou v jiných starých českých rukopisech.
- M. D. Čulkov: Sobranije raznych peseň (Sanktpeterburg 1770). Sbírka
ruských lidových písní, které ovlivnily Hankovu poezii. Např. č. 145 -
Ach ty sad li ty mój sadočik je některými badateli považována za předlohu
písně Růže z Rukopisu královédvorského (z knihovny V. Hanky).
- Protokoly o zkoumání Rukopisu královédvorského a zelenohorského a
některých dalších rukopisů Národního muzea v letech 1967-71 byly
uveřejněny ve Sborníku Národního muzea v Praze, řada C, 1991,
sv. 36, č. 1-4.
- Po uveřejnění Libušina soudu z Rukopisu zelenohorského v časopise Krok
roku 1822 s komentářem Josefa Jungmanna vystoupil Dobrovský se svým
názorem v článku Literarische Betrug v časopise Archiv für Geschichte Statistik,
Literatur und Kunst roku 1824.
- Novyšij i polnyj rossijskij obščenarodnyj pesennik. Moskva 1810.
Sbírka ruských lidových písní byla Hankovou inspirací k vlastní básnické
tvorbě a snad i k lyrickým básním Rukopisu královédvorského (z knihovny
V. Hanky).
(Informace týkající se Rukopisů z výstavních panelů opsal Jaroslav Gagan.)