Ještě než Rukopis královédvorský vyšel tiskem, vynořil se z hlubin dávnověku další vzácný nález, další klenot české literatury. Jakýsi anonym zaslal Národnímu muzeu rukopis, který podle místa nálezu - Zelené Hory u Nepomuku - dostal jméno zelenohorský. Pocházel z 10. nebo snad dokonce z 9. století a obsahoval pověst o sporu dvou bratrů - Chrudoše a Šťáhlava a Libušině soudu. A jen tak mimoděk dokazoval, že už v 10. nebo v 9. století měli Češi psané zákony. Čeští vlastenci jásali a tetelili se blahem. Ti, kteří o pravosti Rukopisů pochybovali, například Josef Dobrovský, byli skalními vlastenci považováni za nepřející zlolajníky a nepřátele národa. Hádky o pravost Rukopisů trvaly bezmála celé 19. století. Ale celé 19. století také Rukopisy inspirovaly umělce - malíře, básníky i hudebníky. Myslím, že ačkoliv Václav Hanka a jeho přítel Josef Linda spáchali podvod, zaslouží si náš vděk. Pokud byli padělateli skutečně oni. Nikdy to nepřiznali.
Jako ukázky byly použity dobové kresby a fotografie (např. Alšova kresba kostela a rukopisné kobky ve Dvoře Králové, Mánesovy a Alšovy ilustrace k RK, Alšovy lunety, obrazy Brožíkovy v Národním divadle; dále fotografie Marie Podvalové v roli kněžny Libuše) a také čísi ruka, která pod lupou střepinou skla vyškrabuje písmo z pergamenu...
délka příspěvku: 2 minuty 15 sekund