AKTUALITY

Rukopisné ohlasy v médiích (8)
(leden až červen 2004)

Národní galerie v Praze vydala k výstavě Václav Brožík (1851-1901) obsáhlý Katalog - oleje a vybrané kresby (NG 2003). Pod číslem 2 je obraz Zbyhoň (kresba uhlem, karton). Popis: "Jinoch osvobozující dívku ze Zbyhoňova zajetí, námět z Rukopisu královédvorského, který inspiroval také Josefa Mánesa, vytvořil Brožík v letních měsících roku 1870, kdy pobýval u Švagrovských v Roudnici a pomýšlel na soukromé hodiny malby právě u Josefa Mánesa." Obraz byl roku 1903 v majetku Růženy Fričové, nyní je nezvěstný.

V Rusku vyšel v nakladatelství Ladomir sborník Rukopisi, kotorych ně bylo. Poddělki v oblasti slavjankogo folklora. Obsáhlou publikaci (970 stran) sestavili Ivanova, Laptěva a Toporkov. První kapitola sborníku je věnována "znamenitým Královédvorskému a Zelenohorskému rukopisům", obsahuje ruské převody Rukopisů z roku 1820, 1860 a 1939. Je zde také zmínka o současnosti: "Víra v RKZ žije dosud. Potvrzení toho - činnost Klubu přátel rukopisů, znovu vydávajícího RKZ a vydávající speciální Almanach zaščity rukopisej." Sborník by měl být na jaře k zapůjčení ve Slovanské knihovně v Praze (sign. A 23666).

Česká televize vysílala v pořadu Na plovárně (10.2.2004) rozhovor Marka Ebena s českým filosofem Zdeňkem Neubauerem. Profesor Neubauer vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a filosofii na Filosofické fakultě UK, zabývá se genetikou a je autorem přes 400 publikací. V pořadu ZN vyprávěl o svém putování po stopách krále Artuše, o Zlatém grálu; došlo také na Rukopisy. Jak trefně poznamenal jeden divák v komentáři k pořadu: "ZN poukázal na několik zakořeněných mýtů, několik dalších sám vytvořil..."

Časopis Týden č. 9 (23.2.2004) v cyklu Seriál, který píše redaktor HN Pavel Kosatík, přinesl portrét Josefa Hlávky - Národní mecenáš. V článku mj. napsal: "Mínil, že umění má mít národní charakter, a proto mimochodem do smrti nepřestal věřit v pravost Rukopisů. Přesněji řečeno přál si, aby byly pravé: vypsal dokonce finanční odměnu pro toho, kdo by to jednou provždy spolehlivě dokázal."

Časopis pro soudobou hudbu HIS Voice (http://www.hisvoice.cz/) přinesl ve zvukové příloze na CD Sampler 2 (pouze pro předplatitele) ukázku z díla skladatele Miroslava Srnky Podvrhy (1998/2003) - je to cyklus tří písní a dvou incipitů na texty Rukopisu královédvorského. Ukázka v podání souboru Schola Gregoriana Pragensis obsahuje Třetí incipit - IV. Trn.

Časopis Dějiny a současnost (2/2004) otiskl rozhovor "Někdy musíte strašně přehánět" se spisovatelem Milošem Urbanem. K prvotině Poslední tečka za Rukopisy mj. uvedl o knihách M. Ivanova: "...bez znalosti Ivanovových svérázných rukopisných bádání bych se prostě neobešel,... jsem se mu ve své knížce mohl pomstít za to, jak nám byl od základní školy předhazován coby poslední a nejspravedlivější soudce nad Rukopisy."

Výzkumné centrum pro dějiny vědy Matematicko-fyzikální fakulty UK pořádá Semináře z dějin matematiky. V úterý 30. března 2004 bude mít RNDr. Jitka Zichová přednášku Teorie pravděpodobnosti a rukopisný spor. Přednáška se koná v seminární místnosti (3. p.) v Karlíně (P8, Sokolovská 83) od 17:20 do 18:50. Stejná přednáška bude v pondělí 10. května 2004 na Přírodovědecké fakultě MU v Brně (posluchárna M2, Janáčkovo nám. 2a) od 14:30 do 16 hodin. Tiskem vyjde přednáška v časopise Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.

Časopis Týden č. 14 (29.3.2004) v cyklu Seriál, který píše redaktor HN Pavel Kosatík, přinesl portrét T. G. Masaryka - Miláček Bohů. V článku mj. napsal: "Zároveň uměl být velmi tvrdý způsobem, který občas zaskočil i nejbližší přátele. Jeho "rukopisný" spor měl v roce 1886 tak ostrý nástup a průběh nejen pro závažnost projednávaného tématu, ale i vzhledem k "taktice", kterou Masaryk zvolil. Protivníci, které v počátečním článku napadl, ho vnímali jako útočníka, jenž se jim vysmívá a chce je zlikvidovat. Není vyloučené, že kdyby Masaryk v té době postupoval o něco taktičtěji, dosáhl by cíle bez tolika lidských "ztrát" na obou stranách."

V Českém rozhlasu 6 v pořadu Názory a argumenty (29.3.2004) vystoupil Jiří Ješ s komentářem: O upřímnosti komunistických "národních zájmů", kde rozebral Edwarda Beneše a jeho zásluhy o stát. V závěru řekl: "..měl tedy Masaryk právo brát tehdy ještě ne zcela jazykově a kulturně obrozenému českému národu legendu jeho falešných rukopisů? Věřil přece té legendě kde kdo. S Palackým v čele. Dokonce i jazykovědec Jan Gebauer, který se teprve po důkladném prozkoumání rukopisů stal hlavním Masarykovým spojencem v boji proti jejich pravosti. A na druhé straně zbabělci typu univerzitního profesora Kvíčaly, který rukopisům nikdy nevěřili, ale klidně tu legendu dál obhajovali."

Česká televize vysílala (7.4.2004) pořad Příběhy slavných: Miroslav Ivanov Historie skoro detektivní. Nepravděpodobné příběhy autora literatury faktu. Kapitolu III. nazvanou Boj o Rukopisy jsem přepsal z videozáznamu. Nejvíce sympatií spisovateli Ivanovovi v pořadu vyjádřili čestný předseda Akademie věd prof. Ing. Rudolf Zahradník a ředitel Kriminalistického ústavu plukovník JUDr. Jan Hlaváček.

Orelské jednoty Dobříš a Kladno uspořádaly Slovanský seminář Orla (17.4.2004 v Dobříši). Na semináři vystoupil mj. Ing. Urban z České společnosti rukopisné s přednáškou "Stalo se před 1000 roky. Dobytí Pražského hradu a vyhnání Poláků knížetem Oldřichem roku 1004." Tuto událost popisuje píseň Oldřich z Rukopisu královédvorského.

Magazín Lidových novin (30.4.2004) otiskl článek Evy Hlinovské Josef Dobrovský, kde se dočteme: "Aj Vletavo, če mútiši vodu, če mútiši vodu strěbropěnu?" Takto začíná Libušin súd, část údajné staročeské památky. Josef Dobrovský byl ve své době jediný, kdo o tomto padělku prohlásil, že je "podvržená mazanice" sloužící k oklamání "několika lehkověrných vřelejších vlastenců". ... Až koncem 19. století, po smrti Dobrovského žáka Františka Palackého, jenž na padělaných rukopisech postavil začátky svých dějin, se boj o rukopisy rozpoutal nanovo. Moderní kritici včetně Tomáše Garrigua Masaryka dali za pravdu osvícenci...

Nakladatelství ARGO připravuje na letošní rok nové vydání knihy Miloše Urbana Poslední tečka za Rukopisy. Nová literatura faktu. V edičním plánu čteme: Nové vydání knihy, kterou v r. 1998 debutoval autor pozdějších úspěšných románů a zamotal jejím prostřednictvím hlavu řadě kritiků, akademických badatelů a vyznavačů literatury faktu. Přitom se zdá věc úplně jednoduchou. Dva zdatní akademici, mileneckospiklenecká dvojice Josef Urban a Marie Horáková, se rozhodnou jednou provždy rozklíčovat záhadu pravosti dvou slavných památek českého písemnictví, Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského, a podniknou detektivní pátrání na vlastní pěst. A dozví se nevídané věci jak o Rukopisech, tak o jejich plagiátorech...

Mladá fronta DNES (11.5.2004) - rubrika Postřehy dne. Redaktorka Jana Bendová píše o velkých rozdílech mezi platy žen a mužů: "Taková tuhá středoevropská tradice. Jak si však vysvětlit, že čím je žena u nás vzdělanější a má vyšší postavení, tím je zaostávání za mužskou výplatou větší? Zřejmě tu pořád platí Chrudošovo Běda mužům, kterým žena vládne!"

V Magazínu PRÁVO (15.5.2004) uveřejnil redaktor Pavel Čírtek reportáž ze zámku Zelená Hora u Nepomuku Je to takový smolný kopec. Také se zmínil o důchodním Josefu Kovářovi, který nalezl v hausarchivu proslulý Rukopis zelenohorský a hrabě Jeroným Colloredo-Mansfeld mu dal padáka. Až do smrti žil nálezce rukopisu v bídě v hospodě na Vyskočilce.

Národní divadlo uvedlo v cyklu Bušení do železné opony na scéně Stavovského divadla světovou premiéru (16.5.2004) vlastenecké opery Sasíci v Čechách aneb Marnost bojů proti RKZ. Libreto napsali Lukáš Jiřička a Miroslav Pudlák na motivy české literární klasiky. Světová premiéra byla pravděpodobně i derniérou, protože opakování představení není až do konce ledna 2005 v plánu žádné scény Národního divadla.

Internetový magazín Neviditelný pes (http://pes.eunet.cz) přinesl v pondělí 17.5.2004 v rubrice Historie článek Mgr. Dany Mentzlové: Rukopis královédvorský a zelenohorský - stále nejasno s podtitulem Zpíval staročeský bard podle učebnice staročeštiny? Za dva dny si článek přečetlo přes 2100 čtenářů a přišlo 50 komentářů v diskusi.

Studentský historický občasník Čelem vzad (http://celemvzad.nezmeskej.cz/) v čísle 12 (duben 2004) přinesl článek Erika Žíly Masaryk a Rukopisy, kde popsal Masarykovu účast ve sporu o pravost Rukopisů. Mezi použitou literaturu zařadil kromě knížek M. Ivanova také Poslední tečku za Rukopisy Miloše Urbana. Články píšou většinou studenti Gymnásia Budějovická (Praha 4), ale také studenti vysokých škol.

Česká televize (22.5.2004) vysílala ruskou operu Alexandra Porfirjeviče Borodina Kníže Igor. Libreto podle eposu Slovo o pluku Igorově napsal skladatel (1869). Borodin byl profesorem chemie na petrohradské lékařské akademii, na opeře pracoval 18 let. Po jeho smrti (1887) operu dokončili jeho přátelé Rimskij-Korsakov a Glazunov. V Čechách měla opera premiéru v Národním divadle v roce 1899. Loni na semináři k 250. výročí narození Josefa Dobrovského přišel americký historik Edward Keenan z Harvardu s názorem, že Slovo o pluku Igorově je podvrhem Josefa Dobrovského.

Časopis TÝDEN (31.5.2004) přinesl článek Martina C. Putny Libussa i Libuše, kde mj. napsal: Denzi promítl do své Libuše barokní divadelní klišé a dynastickou věrnost, Smetana zase do své Herderovu představu o Slovanech-holubičkách a Hankovy "staročeské" Rukopisy.

Kulturně-politický týdeník Literární noviny č. 23 (31.5.2004) otiskl na straně 3 článek Jiřího Urbana Triumf a bolest. Autor v něm připomněl poslední hmotný průzkum Rukopisů tzv. Ivanovovým týmem.

V sobotu 5.6.2004 bude v Praze poprvé muzejní noc. Muzea budou otevřena asi do půlnoci a proběhnou zajímavé ukázky; např. v Národním muzeu bude v 19:45, 20:45, 21:45 a 22:45 prohlídka depozitáře Knihovny NM (přítomen bude Václav Hanka se spolupracovníky). Budou vystaveny zajímavé unikáty: např. Rukopis Královédvorský, dinosauří kost, vycpaná slonice Zeta ad.

Gramofonová firma Harmonia Mundi vydala kompaktní disk s náhrávkou písní Antonína Dvořáka: Lieder. Zpívá argentinská mezzosopranistka Bernarda Fink (umí dobře česky; několik let žila v Praze, kde byl její rakouský manžel kulturním atašé na velvyslanectví). Doprovází ji britský pianista Roger Vignoles. Recenzentka Věra Drápelová v Mladé frontě DNES napsala: "Půvabnou prostotu vtiskla Písním z Rukopisu královédvorského, jež jsou jedním z mnoha příkladů toho, jak romantická víra v existenci národního mýtu inspirovala umění 19. století." V bookletu jsou otištěny texty všech písní (také v německém, anglickém a francouzském překladu).