RUKOPIS
KRÁLOVÉDVORSKÝ
II. Staročeské zpěvy milostné.
Obrazy na text, Karlem Jaromírem Erbenem
podle originálu přehlédnutý,
na dřevo kreslil Josef Manes.
Otisk vydání z roku 1876.
Umělecká Beseda
svým členům
na rok 1918.
Strana 19:
D o s l o v
Když se správní výbor Umělecké besedy usnesl vydati za prémie svým
členům na rok 1917 a 1918 Manesův Rukopis královédvorský, nastala otázka,
měly-li by se vydati všechny ilustrace: ty, jež Manes pro RK. úplně
dohotovil, i ty, které zůstavil jen v náčrtcích, jako se stalo r. 1886 péčí
paní Renáty Tyršové a prof. Fr. X. Prusíka nákladem
F. Šimáčkovým, či mělo-li by se přestati na ilustracích Manesem samým
na dřevo kreslených, jak je obsahuje vydání Jos. Manesem samotným pořízené
a nákladem Karla Bellmanna před 55 lety r. 1861 vyšlé jako
1. sešit, kdežto 2. sešit vydán jako prémie Umělecké besedy na rok
1876. Neméně byl jsem jako pořadatel toho vydání na pochybách, co počíti s
textem: měl-li by se přepsati podle nynějších pravidel staročeského způsobu
psaní, či raději vydati novočeským jazykem.
Pohled na vydání z r. 1861 vzbudil vzpomínky na kolikaletou usilovnou
práci geniálního umělce a bolest jeho, kterou musil býti jat, když uviděl to
hrozné neporozumění tehdejších vlastenců pro pravé umění národní, projevivší
se odběrem pěti (!) výtisků. Pro ně to bylo jen nové, dražší - protože
ilustrované - vydání RK., jehož ilustrátor ani nebyl na titulním listě
jmenován.
A vzpomínky ty rozhodly. Mělo býti členstvu Umělecké besedy předvedeno
dílo, které zůstavilo tak bolestnou památku, aby se viděl pokrok vkusu a
umělecké vytříbenosti, který u nás nastal za půl století. Neboť Manes zatím
se stal miláčkem celého národa, sdíleje takto osud všech velikých průkopníků
nových pravd a směrů: slzy za živa a nesmrtelnost po smrti.
I jest toto nynější vydání Rukopisu královédvorského jak po stránce
ilustrační, tak i po textové věrným, piétním otiskem vydání "hrdinských
zpěvů" z r. 1861 a "milostných zpěvů" z r. 1876. Přidáno jen na
titulním listě jméno Manesovo a do textu pojat začátek Čestmíra, jehož
ilustrace se nám zachovala úplně provedena. Jinak necháno vše nezměněno:
nedokončený Záboj i neúplnost milostných písní, jichž chybí právě polovice:
Kytice, Róže i Jahody. Ponechán i nesprávný název, neboť: "zpěvy hrdinské" v
1. sešitě podávají toliko Záboje, kdežto RK. jich má 10, a v
2. sešitě ponechán mezi milostnými zpěvy Zbyhoň, ač se jinak počítá
mezi hrdinské. Ani v přepise RK., jejž Manesovi provedl kongeniální básnický
duch, Karel Jaromír Erben, ani v reprodukci jeho nic nebylo opraveno,
jakkoliv Erbenova transkripce dnes již jest stanoviskem překonaným. Ale
zůstává pro jeho proniknutí a pojímání textu navždy zajímava.
Členstvo Umělecké besedy takto dostává do rukou dobový dokument ceny
nepomíjející, stejně památný jako krásný, jemuž bychom byli rádi zachovali i
podobu tiskovou; ale to znemožnily mimořádné poměry nynější.
Nuže, nechať se ponořují tisíceré zraky a duše opět v tento křišťálový
pramen národního umění a osvěžují jím, potěšují i podněcují k lásce a úctě k
jejímu tvůrci i k českému umění a umělci vůbec, aby takto aspoň dodatně byla
napravena křivda, která se Manesovi stala od našich otců, a synové jejich
ani synové synů aby již se nikdy nedopustili křivdy podobné.
Fr. Bílý.
RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ. II. Staročeské zpěvy
milostné.
Obrazy na text, Karlem Jaromírem Erbenem podle originálu přehlédnutý, na
dřevo kreslil Josef Manes. Otisk vydání z roku 1876. Umělecká
Beseda svým členům na rok 1918.
Formát 37,5 x 28 cm. Počet stran 19.