Dokumenty rkp. sporu

František Černý
Spory o pravost Rukopisů
Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor
KRUH 1988

Strana 87 a 88:

Na počátku minulého století Dvůr Králové nad Labem silně vystoupil ve vědomí Čechů, protože tam byl v roce 1817 v kobce kostelní věže údajně nalezen rukopis, jemuž byl přiřčen název "královédvorský".

Spory o pravost či nepravost tohoto rukopisu - a také Rukopisu zelenohorského - byly za mého mládí ještě živé. Nemyslím jen na některé odborníky, kteří znovu a znovu s učenými argumenty vystupovali proti falzům nebo na obhajobu pravosti textů, ale - a to bylo zajímavé - na lidi nejběžnějších profesí. Ještě v letech třicátých spor o Rukopisy co chvíli v rozhovorech propukal. I můj tatínek věřil v jejich pravost. Myslím, že většina lidí je hájila proto, že celkem neznali jiné staré české literární památky, takže se domnívali, že odepsáním Rukopisů bychom rázem škrtli několik století staré české národní kultury, a tak strašlivě zchudli. Byla to jistě i vina školy, že nedovedla proti falzům zpopularizovat jiné velké hodnoty, které naši předkové vytvořili.

Protože tatínek Rukopisům věřil, já byl přirozeně proti nim. Jen mě trochu zviklávalo, že chemické zkoušky, hlavní argument pozdních obhájců, mluvily pro pravost. Teprve Miroslav Ivanov dovedl s pomocí svých učených přátel-kriminalistů tuto záhadu přesvědčivě, vědecky osvětlit.

Proti Rukopisu královédvorskému jsem tedy byl, ale když jsem v roce 1938 jako řádně vystudovaný primán stál na výstavě Náchod 38 nad vitrínou s těmi spornými lístečky, byl jsem dojat.

Vždyť to byl první starý rukopis z pražských fondů, dokonce ze samotného Národního muzea, který jsem viděl, či alespoň rukopis, co se jako starý tvářil.