Pavel Eisner
ROK 1886
KULTURNÍ POLITIKA
1946
KULTURNÍ POLITIKA Číslo 16, (1. února 1946), strana 6:

Letošní rok je rokem blaživého výročí národního - uplyne letos šedesát let od nesmrtelného III. ročníku Masarykova "Athenaea". V něm a v ročnících dalších byla po hlasech ciziny, po velkém, ale umlčeném polemickém činu Antonína Vaška s platností pro každého příčetného člověka už konečnou rozdrcena hankovština i co do své lžisvátosti nejodolnější, rukopisu Královédvorského. Heroické dílo Masarykovo, Gebauerovo, Gollovo, Truhlářovo, Vlčkovo, Jindřicha Vančury, Karla Ireneje Černého, Jiřího Polívky a jiných. Očista české vědy, české vzdělanosti, českého vzduchu od moru nestoudné lži, kterou se dali ošálit lidé z největších, Jungmann, Šafařík, Palacký; osvobození od té duše "sprosťácké a ouskočné", jak o svém denunciantovi k stupňům carského trůnu říkal Čelakovský. Gebauer, Masaryk a všichni ostatní byli si vědomi, že jdou do bitvy proti sevřené frontě vlastního národa; u Gebauera, bývalého zastánce pravosti, předcházel velký vnitřní boj mravní, badatelský; všichni věděli, že bezděky přihrávají německé jizlivosti a škodolibé radosti. A šli přec. Jejich čin zažehnal strašné nebezpečí, že s exaktními důkazy o podvrzích přijde národní nepřítel; jejich čin do nekonečna oplodnil českou vědu v kolikerém oboru duchovědném; jejich čin vyčistil národní vzduch.
Rok krystalisace typologické, rodí se v něm typy lidí v národní společnosti, které pak už zůstanou. Athenaeum - věda, tedy úporný boj o poznání a pravdu, padni, komu padni; typ vědeckého nezbady a proto zas jalového ješitníka. Martin Hattala; typ vědeckého opatrníka a šeptálkovského augura, pan dvorní rada Kvíčala; typ povykujícího diletanta, František Zákrejs; typ vědeckého listu, který se svou falangou bez zakyslé řevnivosti přidá k mužům prvního průlomu - Listy filologické; a ovšem a velmi vydatně typ novinářského otevřhuby, který volá "národ" k brachiálnímu násilí proti "odrodilcům" - Julius Grégr. Typy nesmrtelné, neboť zůstaly.
Rok věru historický pro TGM. Jeho první zbrojné tažení proti veřejné lži. Druhým byla pak Polná. Třetím proces záhřebský. Sledujte tu klimax, to soustředné šíření kruhů: lež vědecká - lež plemenná - do třetice mimonárodní lež politická. Teprv na žulovém podstavci těchto tří činů vytesá pak třicet let po tomto třetím ročníku "Athenaea" svůj čin světodějný; svržení třistaleté lži habsburské.
Dějiny rukopisných bojů jsou co nejpěkněji shrnuty v monografiích Hanušových, ale jsou dovedeny jen do r. 1920. Měly by se doplnit a měly by být povinnou zkušební látkou pro české maturanty. Ba že by se měly doplnit. Vždyť není pravda, že lež má krátké nohy; má je velmi dlouhé, a nemůže-li už dál, najdou se vždy marodéři, kteří si ji naloží na svůj nečistý vůz. Je nezbytností, aby někdo faktologicky shrnul hanebnou kampaň o "rehabilitaci" Rukopisů z let První republiky a z republiky Háchovy. Je to nezbytností po duchu Masarykově, neboť jde o kapitolu národního chorobopisu, o věci poznání prvozákladně nezbytného. Jsou v té stoce vrzalíkovštiny, v tom rojení dvounohých streptokoků jevy, které nesmějí propadnout zapomenutí. I zjevy povážlivé: ještě v lednu 1939 vyslala ke mně - doslova ke mně! - vyjednavače; abych jim do němčiny přeložil RKZ, že hodlají ten skvost českého dávnověku vydat v nádherném vydání. Vedle takových šprýmů byly i zjevy památnější. Zdeněk Nejedlý pověděl r. 1906 v Listech filologických - tedy rovněž letošní výročí! - o RK s hlediska hudební vědy věci takové, že samy o sobě postačí na rozdrcení; o lidský věk později šel do boje znova, tentokrát proti vrzalíkovštině, přednášel o Rukopisech na fakultě spolu s docentem J. B. Čapkem. Bohatýrská mládež akademická, táž, jež za patronace ctného tisku posílala tak srdečné vzkazy Voskovcovi a Werichovi, přijímala pravdy přednašečů s porozuměním tak srdečným, že - svědek výborný vrátný fakulty p. Suchomel - oba přednášející profesoři opouštěli fakultní budovu zadem, aby spasili život před ovacemi junů Minerviných, tedy bohyně, podle jejíhož chrámu pojmenoval TGM svou revui.
Ten rok 1886 je sensačně časový. Pročež návrh: dejte nám rozhlasový cyklus o Rukopisech. Jako čestní hosté nechť v něm promluví žijící účastníci rukopisných bojů. A ti nechť názorně vypreparují jednotlivé povahové typy, o kterých byla zmínka shora.

Pavel Eisner.

Vpravo fotografie Machkova obrazu Václava Hanky, pod fotografií text:
VÁCLAV HANKA, český spisovatel, zemřel 12.1.1861

KULTURNÍ POLITIKA, nezávislý týdeník
šéfredaktor:  E. F. Burian
©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná