Slovník českých dějin
Brno 2000
Strana 539 a 540:
Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (RKZ)
Cyklus domněle staročeských básní, který vznikl na poč. 19. stol. pod
vlivem romantického chápání českého národního obrození. Padělky měly
dokázat, že před českou středověkou poezií poplatnou západoevropským vzorům
již existovala domácí tvorba, která měla ryze slovanské kořeny.
R. k. "nalezl" V. Hanka ve věžní komoře děkanského
kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové n. L. a předložil
jej 16.9.1817. Zlomek rukopisu obsahoval šest epických zpěvů, dvě
lyrickoepické básně a šest lyrických písní. R. z. byl v
listopadu 1818 anonymně zaslán nejvyššímu purkrabímu království
českého hr. F. A. Kolovratovi-Libštejnskému. Obsahoval
dva zlomky domněle staročes. epických básní. Hlavní část rukopisu tvořila
pověst o Libušině soudu nad Chrudošem a Šťáhlavem.
RKZ byly pokládány za nejvzácnější památky staročes. literatury.
Vlastenecký ráz RKZ - idea obrany proti vetřelcům, idea národní
osobitosti - povzbuzoval sebevědomí čes. národního hnutí v boji za národní
rovnoprávnost. Básnicky cenné padělky po celé 19. stol. inspirovaly
literaturu (J. Zeyer), výtvarné umění (J. Mánes,
J. V. Myslbek) i hudbu (B. Smetana).
Poznamenaly i historickou vědu, neboť vytvořily mýty, které se pak dlouho
udržovaly - viz obraz nejstarších čes. dějin, jak je vytvořili
F. Palacký či P. J. Šafařík. První pochybnosti
o pravosti RKZ se objevily záhy, jako falza oba R. odmítl již
historik a filolog J. Dobrovský.
Teprve 13.2.1886 se v časopise Athenaeum objevily první dva
články z pera prof. J. Gebauera s názvem "Potřeba dalších
zkoušek RKZ" společně s kritickým článkem
T. G. Masaryka. Stati vyvolaly odmítavou reakci
konzervativní čes. vědecké společnosti. Spor přerostl v diskusi o principech
vědecké práce, přičemž tato diskuse měla vyloženě nacionální a politické
pozadím. Proti Gebauerovi, Masarykovi, J. Gollovi,
J. Vlčkovi a dalším se postavili V. V. Tomek,
J. Kalousek, J. Emler, M. Hattala a jiní. Spor překročil
univerzitní a vědeckou půdu a stal se zásadní politickou záležitostí. Na
obranu pravosti RKZ se postavili i F. L. Rieger,
A. P. Trojan a jiní. V tzv. bojích o R. bylo
prokázáno, že RKZ jsou novodobé padělky. Nezvratně to potvrdily nové
fyzikálně-chemické zkoušky v l. 1967-1970. Přesto se v několika
obdobích objevila recidiva víry v pravost RKZ, motivovaná většinou
politicky. Obhájcem R. se ve 30. letech 20. stol. stal
například nacionalisticky orientovaný prof. Mareš, jehož závěry
zneužili představitelé českého fašismu. Za původce RKZ je
považován Hanka se svými spolupracovníky (F. Horčička,
J. Linda, V. A. Svoboda).
Literatura:
Ivanov, M: Tajemství RKZ. 1969.
Enders, J.: Rukopis Zelenohorský a Královédvorský, nejdůležitějšími
poznámkami opatřené vydání. 1991.
Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Edice K. Nesměrák. 1997.
Urban, J.: Poslední tečka za Rukopisy (nová literatura faktu). 1998.
Slovník českých dějin
Sestavil Libor Vykoupil. Druhé, přepracované a doplněné vydání.
Julius Zirkus. Brno 2000.
© Libor Vykoupil
© Julius Zirkus