RUKOPISY KRÁLOVÉDVORSKÝ A ZELENOHORSKÝ
- cyklus domněle staroč. básní, vzniklý na zač. 19. stol. pod vlivem romantického nazírání ČES. NÁR. OBROZENÍ. Padělky měly dokázat, že již před střv. poezií (převážně lat.) existovala čes. básnická tvorba. R.k. obsahoval básně epické, lyrické a lyrickoepické (vesměs do 13. stol.). Byl "nalezen" ve věži KOSTELA sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové, předložen 16.9.1817. R. z. v listopadu 1818 anonymně zaslán nejvyššímu PURKRABÍMU hr. F. A. Kolowratovi (obsahoval 2 zlomky domněle staročes. básní - pověst o Libušině soudu). R. k. a z. měly vlastenecký ráz, povzbuzovaly čes. nár. vědomí - inspirovaly literáty (J. Zeyer), malíře (J. Mánes), sochaře (J. V. Myslbek) i skladatele (B. Smetana). Vytvořily mýty (dlouho se držely). Za původce: V. Hanka, F. Horčička, J. Linda, V. A. Svoboda. První pochybnosti - již J. Dobrovský. Boj o Rukopisy - 13.2.1886 - čas. Athenaeum dva články - prof. J. Gebauera a prof. T. G. Masaryka - vyvolaly odmítavou reakci konzervativní čes. společnosti. Spor přerostl v diskusi s nacionálním a polit. pozadím. Obránci R. k. a z.: V. V. Tomek, J. Kalousek, J. Emmler, F. L. Rieger, kritici (další): J. Goll, J. Vlček. Novodobě padělky prokázány fyzikálně chemickými zkouškami v l. 1967-70.