Dokumenty rkp. sporu

Masaryk doznává svůj omyl v otázce Rukopisů!
Národní Výzva
1935

Národní Výzva Ročník 1. číslo 25. (4. října 1935)
Strana 1: Masaryk doznává svůj omyl v otázce Rukopisů!

Zpráva Národní Výzvy o tom, že dokumentární fotografie Rukopisů, pořízené profesorem Vojtěchem, jdou na výstavu do Paříže, vzbudila v naší veřejnosti nečekaný zájem. Věc tato nabývá velikého významu tím, že akce tato nevychází z iniciativy soukromníka, nýbrž z přírodovědecké fakulty university Karlovy, jejímž profesorem je Dr. Viktor Vojtěch, odborník ve fotochemii a dokumentární fotografii. Už to naznačuje, že stojíme před oficielním uznáním pravosti Rukopisů, o něž se vede boj již 50 let.

Dnes přinášíme zprávu, která svým obsahem je stejnou sensací. Z čítanek, učebnic, z novin, z vědeckých časopisů a řečnických tribun hlásalo se, že padělanost Rukopisů prokázal prof. T. G. Masaryk. Nebylo to tak docela pravdou, ale věřilo se tomu a někde se tomu ještě věří. Masaryk jenom organisoval v letech devadesátých (r. 1886-8) boj proti pravosti RKZ, který tehdy vyhrál - ne však po stránce věcné.

Moderní obrana Rukopisů, kterou vědecky vybudoval prof. Mareš a kterou vedou mladí odborníci v otázce rukopisné, vyvrátila v posledních letech všechny zbývající námitky proti pravosti RKZ. Tak prof. Mareš rozbil mimo jiné nejtěžší filologickou námitku z koincidencí, prof. Vojtěch potvrdil svými výzkumy chemické zkoušky Bělohoubkovy a Šafaříkovy, jež dokázaly pravost RKZ, prof. Neumann dokázal, že tradici hostýnskou, zachycenou básnicky v RKZ nevymyslil si v 17. stol. Balbín, nýbrž že ta pochází ze 13. stol., a prof. Vrzalík rozbil Weingartův t. zv. koňský důkaz a poslední důkaz Pekařův s pověstným "táborem", což v těchto dnech došlo potvrzení u maďarských turkologů prof. Németha a Melicha (viz Prager Tgbl. 15.IX.1935). A nyní dostává se do veřejnosti překvapující prohlášení Masarykovo, jemuž nezůstalo neznámo, k jakým vědeckým výsledkům došla nová obrana RKZ, kteréhožto prohlášení dostává se nám prostřednictvím Dr. K. Čapka, jenž ve svém poslední spise "Mlčení s TGM" o svém rozhovoru s Masarykem píše:

"Jak to vlastně bylo s tím rukopisným bojem?"
President potřásl hlavou. "Nepěkné," řekl po chvíli a začal si čistiti skřipec.
Pisatel čekal, co přijde dál. Pan president zvedl oči.
"Četl jste už dnešní noviny? Všiml jsem si tam toho a toho ..."
A pak už byla řeč o všem možném, jenom o rukopisném boji ne.
Druhého dne si připravil pisatel jinou otázku: "A co jste dělal v devadesátých letech?"
"Chyby," děl president lakonicky, a tím považoval věc za odbytou.

Toto mužné prohlášení Masarykovo odklizuje největší překážku oficielního uznání pravosti Rukopisů. Toto prohlášení Masarykovo vyráží z rukou odpůrců pravosti Rukopisů jejich hlavní zbraň a vlastně zbraň poslední, neboť on sám říká svým nekritickým stoupencům a těm, kdož u vědomí vlastní nedostatečnosti se skrývali za něho, aby nezneužívali v boji proti nám jeho jména a jeho úřadu.

Palacký dělal skoro celý svůj život politiku austrofilskou ("Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom jej vytvořiti"). Před koncem svého života, přesvědčiv se, že chybil, prohlašuje: "Byli jsme před Rakouskem - budeme i po něm".

Masaryk v devadesátých letech min. století vedl boj proti pravosti Rukopisů. Dnes na sklonku života prohlašuje o tomto svém boji, že byl chybou.

Prohlášení, pravda lakonické, ale jasné a rozhodné, dokazující, že všechna jeho hesla o "boji za pravdu" nebyla u něho hesly prázdnými.

Hlavní překážka oficielního uznání pravosti Rukopisů u nás je odstraněna. 15. února 1936 bude padesáté výročí zahájení tažení proti Rukopisům. Při pětadvacátém výročí vydalo přes 50 odpůrců t. zv. silvestrovský manifest proti pravosti RKZ. Při padesátém výročí takového manifestu už nebude, poněvadž nebude odpůrců. Doufáme. že i ti nejvytrvalejší odpůrci, jako je prof. Pražák a prof. Weingart, si do té doby něco pořádného o Rukopisech přečtou, a že pak budou mlčet. Aby oni hájili Rukopisů, to po nich nikdo žádat nebude, spíše bude jim doporučeno, aby mlčeli.