Koranteng:  Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský postavily bratra proti bratrovi, syna proti otci, přítele proti příteli. V Čechách před 130 lety zuřila občanská válka, i když se bojovalo jen perem a slovem. Spisovatelka Eliška Krásnohorská, obhájkyně pravosti Rukopisů napsala tehdy o odpůrci pravosti Rukopisů Masarykovi že takového lotra ani nemohla česká matka zrodit. Což měla konec konců pravdu, protože Masarykova maminka se hlásila k německé národnosti. Radek Kříž nás vtáhne do české národní detektivky.

ženský hlas:  V bájných zdech Vyšehradu se schyluje k dramatu. Slabá žena musí za chvíli prokázat svou sílu. Dva rozhádaní bratři bojují o dědictví. Není nikoho, kdo by je rozsoudil. Poslední nadějí je Libuše. Kněžnu čeká těžký den. Divocí mužové a slabá žena. Kněžnu čeká den s nejistým výsledkem.

Kříž:  Tři postavy a nejznámější drama o rolích pohlaví při výkonu soudní moci v českých dějinách - Libušin soud. Dodnes vzbuzuje vášně. Nikoliv mezi právníky. Už 200 let existují důkazy, že dokument ve kterém byl zveřejněn je pravý. Už 200 let existují důkazy, že dokument je pouze geniálním podvrhem. Nic mezi tím. Snad jen otázka, jestli je třeba kvůli lásce k národu lhát.

Pokorný:  To je vlastně jeden z největších sporů jaký kdy byl prováděn a který byl veden možná nejen v českém, ale i evropském prostředí.

Kříž:  Rok 1817 nemůže dopadnout pro Čechy lépe. Ve Dvoře Králové objeví spisovatel Václav Hanka sedm pergamenů. Jsou hustě popsané češtinou. Konečně je na světě důkaz po kterém národní buditelé prahnou. Už ve 13. století jsme se mohli rovnat Němcům. Stačí 14 písní ve staročeštině a české ponížené hřbety se začínají napřimovat. A už za rok se narovnají úplně. Zčista jasna se zjeví pergamen ještě o čtyři sta let starší, z 9. století. Spor dvou bratrů pod Libušiným dohledem představuje důkaz, že i před příchodem křesťanství jsme byli vyspělými a dokonalými demokraty. Stránky velké jako dlaň šokují veřejnost. I do té doby chladná srdce skeptiků začnou planout pro znovu vzkříšení českého národa.

Sršeň:  Ty básně, které nám často připadají dost nesrozumitelné nebo obtížně srozumitelné, tak ty básně se třeba recitovaly v domácnostech. Proto také když pak vypukly v osmdesátých letech 19. století ty rukopisné spory tak to česká společnost brala jako obrovskou křivdu, pochopitelně brala to nacionalisticky. Němci nám chtějí ubližovat, oni nám chtějí vzít ten náš nejdražší poklad.

Kříž:  Zázračně objevený poklad chce jako první zasypat Josef Dobrovský. Nálezce druhých pergamenů je podle něj podvodník. Chce jen trumfnout první objev. A už tehdy ukazuje prstem na Václava Hanku. Dobrovský nedlouho poté umírá. Nikdy se nedozví, že z Hanky historie učiní univerzálního viníka, přišije mu i výrobu prvního nálezu.

Pokorný:  K opravdu velké polemice došlo v roce 1886. Začal ji vlastně velký český jazykovědec Jan Gebauer, který začal tedy studovat tento rukopis a dospěl k tomu, že tu skutečně existuje mnoho nejasností a byl by velmi rád, kdyby byly objasněny.

Kříž:  Do hlavní role na straně žalujících se obsadí charismatický intelektuál. Tomáš Garrigue Masaryk otiskne ve svém časopise článek Jana Gebauera a přidá k němu malou poznámku. Světu jsme prý k smíchu když ještě věříme v pravost Rukopisů. Podle Masaryka není chybou podlehnout klamu. Když ale poznáme pravdu, musíme si za ní stát.

Kříž:  Rukopisy jsou poprvé podrobeny chemické analýze. Dodnes jsou na nich vidět šrámy. Vše se tenkrát točí kolem velkého modrého N. N ve jménu Neklan. Horní modrá barva vzbudí podezření.

Sršeň:  V tomto písmenu N je tak zvaná berlínská modř která se ale vyskytuje až od počátku 18. století. Když je tam tedy barva z 18. století, tak pochopitelně ten rukopis nemůže být středověký.

Kříž:  Pro jedny jde o falsum napsané na původních pergamenech, pro druhé vrchol českého písemnictví. Písmeno N prý někdo ze snaživosti pouze obtáhl modrou.

ženský hlas:  Jeden z bratrů se nesmíří s rozsudkem a zabojuje. Běda mužům, kterým žena vládne. Libuše prohrává svou ženskou misi. Dívčí ruka slabá je vám vládnout. Krize na Vyšehradě končí vzpourou proti soudní moci.

Kříž:  Kriminalistický ústav se stává místem, kde už nehledají jen vrahy. Pomocí nejmodernějších metod odhalují pravdu o Rukopisech. Tým pěti odborníků, později pod záštitou předsedy federálního shromáždění Smrkovského znova bere do rukou pergameny a postupuje stejně jako kolegové skoro před sto lety. Optické metody odhalí vyškrábané písmo, přepsané novým textem.

Hlaváček:  Když zkoumání proběhlo, tak původně se počítalo s tím, opravdu podle mého názoru naivně, že za dva za tři měsíce bude hotovo. Tak nakonec to celé zkoumání proběhlo 50 měsíců. Což je vlastně několik let.

Kříž:  Pro jedny odhalil Kriminalistický ústav důkazy nepravosti. Pro druhé je přepis běžnou věcí. Už ve 13. století se šetřilo a přepisovalo. Rukopisy opět putují domů do knihovny Národního muzea.

Už tam nečekají na žádného chemika, jen na čtenáře, kterému je jedno, jak jsou vlastně staré a kdo je napsal. Najednou se oba nesmiřitelné tábory bez vášně shodnou. Na kvalitě. Rukopisy představují jeden z vrcholů českého písemnictví. A prý se dají srovnávat i s mladším bratříčkem Máchovým Májem.

V pořadu vystoupili:

Rey Koranteng - moderátor zpráv televize NOVA
Radek Kříž - redaktor magazínu Víkend v televizi NOVA
neznámý ženský hlas
Doc. PhDr. Jiří Pokorný, CSc. - ředitel archívu ČMKOS, učitel na Pedagogické fakultě UK
PhDr. Lubomír Sršeň - pracovník odd. starších českých dějin Národního muzea
PhDr. Marta Vaculínová, Ph.D. - pracovnice knihovny Národního muzea

Víkend, magazín Televizních novin
(1.února 2010, 20:55)
Délka pořadu:  6 minut