Karel Poláček
Soudničky
Strana 869 a 870:
MARNÝ BOJ, A PŘECE NĚCO
(Kmetský soud v Praze)

Praha 1. června

Před tiskovým senátem vrchního rady Mikuly usedl na lavici obžalovaných dr. A. M. Píša, redaktor kulturní kroniky Práva lidu, pro přečin proti bezpečnosti cti. Žalobcem v této při je profesor Vrzalík, známý borec za pravost Rukopisů. A o ty Rukopisy vlastně jde. Jaroslav Hilbert, spisovatel v Praze, totiž uvítal Vrzalíkovu knihu Poučení o nepadělaných Rukopisech nadšeným článkem, uveřejněným ve Venkově pod názvem: Marný boj, a přece něco. Dr. A. M. Píša podrobil článek ten kritice, ve které nazval Vrzalíka "pověstným obhájcem rukopisných falzifikátů" a konstatuje, že Hilbertovi je vítána "jakákoli stupidnost, jen když je to citově a vřele vlastenecké". A nakonec konstatuje, že "takovými projevy se z převlasteneckého Venkova stává filiálka hakenkrajclerské ideologie".
Profesor Vrzalík je dotčen výrazem "stupidní". Dokazuje totiž, že je-li kniha stupidní, musí i její autor být nutně stupidní. Je také uražen výrazem "pověstný". Naproti tomu dokazuje obžalovaný, že obhajoba padělaných Rukopisů je stupidní, neboť vědeckého na ní není nic a je pouze výrazem zastřeného politického boje fašizujících skupin proti Masarykovi. Dokazuje dále, že o profesorovi Vrzalíkovi nic známo nebylo až do té doby, kdy se objevil jako obhájce Rukopisů. Od té doby lze ho nazvati "pověstným". Nakonec se dovolává odborných kapacit, profesorů Smetánky, Pražáka a Weingarta, kteří byli pověřeni, aby pro informaci soudu vypracovali znalecký posudek o Rukopisech.
Žalobce tvrdí, že Píšovou kritikou je ohrožen na své existenci, protože se v ní přeneseně tvrdí, že nemá odborné kvalifikace. V důvodech žaloby říká: "Já naproti tomu tvrdím, že Rukopisy jsou pravé, a chci o tom pronést důkaz pravdy. Rukopis Králodvorský je pravý určitě, a co se týče Zelenohorskeho, navrhuji zkoumání znalci profesory chemie Karlovy univerzity a techniky."
Předseda soudu se pokusil o smír, který však byl jak obhájcem obžalovaného dr. Krausem, tak i dr. Haškovcem, jenž zastupoval žalobce, odmítnut.
Soud rozhodl, že bude slyšen univerzitní profesor dr. Pražák o tom, možno-li označiti knihu Vrzalíkovu do té míry za nevědeckou a povrchní, že by to odůvodňovalo výraz "stupidní". Proto bylo líčení na neurčito odloženo.

Lidové noviny 2.6.1935
Soudničky
Napsal Karel Poláček. K vydání připravila a ediční poznámku napsala Zina Trochová. Vydalo Nakladatelství Franze Kafky roku 1999. Náklad 2500 výtisků. Vydání první. Formát 19 x 12 cm. Počet stran 1128.

Městská knihovna v Praze  [sign. AA 40410]

©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná