Rukopis Králodworský.
Die Königinhofer Handschrift.
1819
PŘIPOMENUTJ.
Gako Řekowé, Plawci Argonštj, Hrdiny před Trogj, a sedmero Reků na bogištjch
Thebánských - gako tito swého Homéra, Aeschyla a Orfea nalezli; tak zpjwali
naši Lumjrowé a Zábogowé slawné činy starobylých Hrdin, wálky knjžat, krwawé
půtky zemanů, slasti a strasti lásky a giná podobná dobrodružstwj; toho nám
poskytuge důkaz tento wýborný zlomek lyricko - epických nerymowaných
národnjch zpěwů, o nichž práwem Dobrowský we swé historii českého
gazyka prawj, že Wšecko přewyšugj, co se posud starých básnj našlo.
Bylo to w loni dne 16. zářj co sem poklad ten w Králowé Dwoře we
sklepě w kostelnj wěži, přebjrage se w žižkowských střelách, našel. Na prwnj
pohled zdály se to býti latinské modlitby, ale gaká radost hnula srdcem mým,
spatře že to česky, a gak zrostala radost ta, když sem čjm dále tjm wjce
wýbornosti a přjgemnosti nacházel! Přebudiž bohužel! že toho gen
12 malých listků a dwa uzaučké praužky ostalo. Gest to na pergameně
drobnaunkau literau psáno, a podlé liter saudj P. Dobrowský, že to bylo
mezi 1290 a 1310 přepisowáno, skládáno pak zwlášt některých kusů,
mnohem dřjwe. Tjm wjce gest k politowánj nenahraditelná ztráta ostatnj
částky, která této zachraněné ani přirownána býti nemůže; neboť celé sebránj
záleželo neyméně ze třj knih, gakož widjme z nápisů pozůstalých kapitol
třetj knihy. Co w sobě prwnj a druhá kniha zawjrala, nesnadno gest se
domeyšleti, protože žádných znánj nezůstalo: neyspjše delšj hrdinské zpěwy.
Kdyby každá z těch 25 chyběgjcjch kapitol gen dwě básně byla
obsahowala, tedy se giž gen z třetj knihy 50 básnj ztratilo!
Kdo nám nynj powj gména Skladatelů? Kdo toho, který ge s takowau chutj w
gedno sebral? Nezpjwaliť toliko mužj obecnj, mnohý statečný Rytjř básnil
swau pjseň an meč a přjlbice w kautě spočjwali. Zdaž sám král Wáclaw, otec
Otokarův (+ 1255) nezpjwal česky? - a snad některé geho pjsně Němci
sobě přeložili, gemu se tjm zachwati chtjce. (1) Zdaž neštiastný Záwiše
Wjtkowic, který 1292 stiat byl, zdaž on u wězení některau částku těchto
zpěwů nesložil? aneb snad sebránj toto sám nepořádal? Newidělli Hagek a snad
i Balbjn rukopisy geho? (2) - Pročby Čech německy zpjwal? Zpjwalť Lumjr
geště dřjwe, a slowy i pěnjm pohýbal Wyšehrad i wše wlasti! Mámeť "Ha ty
náše slunce!" mámeť i pjseň Wogtěchowu. (3)
Těmito Zpěwci a gich Pjsněmi pučelo se sjmě krásných wědomostj:
neskonalau wnadu, neynewinněgšj radost, neywznešeněgšj rozkoš wléwali w
žiwot Národů. Mnohý zwuk nám na wěky zašel: mnohé pjsně snad geště w puchu
tmawých a zasutých sklepů práchniwěgj, neboť málo co wzteku přepiaté
horliwosti ušlo.
Nalezený Rukopis kladu tuto pjsmě od pjsmene gak na pergameně stogj,
gediné werše pro pohodlnost čtenářů na řádky rozděliti sem se osmělil. Pro
lepšj wyrozuměnj gazyka starého odsjlám na I. a II. djl Starob.
Skládanj, kdežto sem o neypotřebněgšjch wěcech staročeské Gramatyky
pogednánj položil. Obnowené moge wyloženj nedosáhlo a dosáhnauti nemůže
důkladnosti a krásy půwodnjho čtenj, neboť sem musel mimo giné zwlášť Dualy
a zastaralé prosté minulé časy (Praeterita narrativa neb historica, též
Part. pass. Praes. nedozjram, sražem, naplniema; Dat. pl. augm. Tatarowóm,
Bohowóm & c.) což řeči newyrownané určitosti, ráznosti a žiwosti
dodává, w množný počet, a djlem w složené minulé časy djlem w budaucj
proměniti.
Ruské přeloženj pro nedostatek pjsma zadržeti se muselo.
W Praze dne 16. zářj 1818.
HANKA.
(1) J. G. Eccardi hist. stud. etym. p. 165.
(2) Tu mnoho rozlicznych pjsnj slozil, neb byl muz dosti uczeny a wyborny
zpiewak. Kronyka Hag.
Ubi multus lepidasque in fortunae suae solatium
cantiunculas, quas manuscriptis codicibus saepius inveni, compusuit. Epit.
hist. p. 296
(3) Starob. Sklad. djl I. str. 200 a III. 250.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná