L U M Í R
L'Abandonnée.	834-835

Věhlasná německá spisovatelka, paní Ida z Düringsfeldu, provdaná baronka z Reinsberka, známá překladatelka českých národních písní, dokončila právě za svého delšího pobytu v Praze úplný francouzský překlad rukopisu Kralodvorského a Libušina soudu. Že dotčená spisovatelka k takovému podniknutí povolána jest, toho důkazem již mnohý spis, od ní ve franštině sepsaný, a co utěšenou ukázku podáváme tuto překlad písně "Opuštěná", nám od paní spisovatelky laskavě podaný:

        L'Abandonnée.

   Oh bois, sombres bois,
     Bois miletins!
   Pourquoi êtez-vous toujours verts,
     L'hiver aussi bien que l'été?
   Je voudrais bien ne pas pleurer,
     Ne pas m'attrister le coeur,
   Mais, dites moi, bonnes gens,
     Qui ne pleurerait pas?
   Où est mon père, mon cher père?
     Il est au tombeau.
   Où est ma mère, ma bonne mère?
     L'herbe croit au dessus d'elle.
   Je n'ai ni frère, ni soeur,
     Le bien-aimé, ils me l'ont enlevé.