ANTHOLOGIE ZE STARÉ LITERATURY ČESKÉ.
1860
Strana 1:
I.
Rukopis zelenohorský.
Nejstarší této památky jazyka českého zachovaly se jen čtyři listy,
které léta 1817 na zámku Zelené Hoře blíže Nepomuk nalezeny a museu českému
zaslány byly, kdež se nyní chovají. Text se dělí na dvé. Napřed stojí konec
zpěvu, jehož, jak se zdá, předmětem byl spor nějaký o právo rodinné. Potom
následuje zpěv o rozepři mezi dvěma bratry, syny Klenovými z rodu Tetvy
Popelova. Klen vládl župami příležícími k šumavskému hvozdu nad řekami
Otavou a Radbuzou. Když zemřel, svadili se synové jeho o dědictví. Starší,
Chrudoš, odvolávaje se na způsob u některých kmenův německých obvyklý,
tvrdil, že jemu jakožto prvorozenci přísluší všecka pozůstalosť, načemž
bratr mladší, Šťahlav, popřestati nechtěl. Rozepře vznešena byla na kněžnu
Libuši, která sídlila na Vyšehradě, držíc vrchní vládu nad veškerou zemí
českou. Kněžna k rozsudku obeslala pány zemské (kmety, lechy a vládyky) a
jmenovitě župany Libického, Dobroslavského, Krkonošského, Sedlického,
Brdského, Sázavského a Mežského. Když se všickni na Vyšehrad sebrali a k
soudu usedli, předložila jim Libuše spor synův Klenových i navrhla dvojí
výpověď: buďto ať oba Klenovici dědictvím vládnou společně, anebo ať se
rovným dílem o ně rozdělí. Sněmovníci, rozmyslivše výpovědi kněžniny a
porokovavše o nich, zůstali natom, aby oba bratří společně vládli jměním
otcovským. Chrudoš, vida, že domnělého práva svého jest odsouzen, tak se
rozhorlil, že kněžnu předevšemi pohaněl. Libuše, tak příkře jsouc pohaněna,
vstala i ohlásila, že jim nechce již souditi svády; ať si vyvolí muže, který
by s přísností mužskou věci jejich řídil. Sněmovníci však nemínili odporu
Chrudošovu místo dáti a ustoupiti od rozsudku založeného na starodávném
právě národním. Vyřknutím práva toho končil se bezpochyby zpěv ten rovně
předešlému, z něhož se nám, jak svrchu dotčeno, zachránil jen ostatek, též
takový výrok práva v sobě zavírající.
Rukopis zelenohorský. Rukopis kralodvorský.
In: ANTHOLOGIE ZE STARÉ LITERATURY ČESKÉ.
Za čítanku pro vyšší gymnasia sestavil Josef Jireček.
V Praze 1860. Nákladem Fridricha
Tempského. Tisk c. k. dvorní knihtiskárny synů Bohumila Haase
v Praze. Stran 144.
Městská obecní knihovna pro lid v Praze. [sign. R7 I-IIIa]
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná