Veliká naproti tomu jest shoda písní lyrických kr. R. s písněmi srbskými
i rusinskými, což patrně svědčí nejen o velikém stáří jejich, ale i o tom,
že vlastně jsou to písně národní, tak národní jako ty, kteréž posud mezi
lidem našim kolují. Původem tím hlavně se dělí písně lyrické od epických,
kteréž patrně skládány byly od zpěvcův cvičených, podobných slepcům
rusinským a srbským. Jednoho zpěvce takového, "ký slovy i pěniem bieše
pohýbal Vyšehrad a všie vlasti", Lumíra (Lubomíra), výslovně připomíná zpěv
o Záboji i Slavoji.
Rukopis zelenohorský. Rukopis kralodvorský.
In: ANTHOLOGIE ZE STARÉ LITERATURY ČESKÉ.
Za čítanku pro vyšší gymnasia sestavil Josef Jireček.
V Praze 1860. Nákladem Fridricha Tempského.
Tisk c. k. dvorní knihtiskárny synů Bohumila Haase v Praze.
Stran 144.
Městská obecní knihovna pro lid v Praze. [sign. R7 I-IIIa]
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná