Rukopis Kralodvorský i Zelenohorský.
Vydánie šestnácté.
V Praze 1869.

Strana 51:

            KYTICE

    Věje větříček s kniežeckých lesóv;
    běže zmilitka ku potoku,
    nabiera vody v kovaná vědra.
      Po vodě k děvě kytice plyje,
    kytice vonná z viol a róží.
      I je sě děva kyticu lovit,
    spade, ach! spade v chladnú vodicu.
      Kdabych věděla, kytice krásná,
    kto tebe v kyprú zemicu sáze,
    tomu bych dala prstének zlatý.
      Kdabych věděla, kytice krásná,
    kto tebe lýkem hebúčkým sváza,
    tomu bych dala jehlici s vlasóv.
      Kdabych věděla, kytice krásná!
    kto tě po chladnej vodici pusti,
    tomu bych dala vienek svój s hlavy.


RUKOPIS KRALODVORSKÝ i ZELENOHORSKÝ.
Zpěvopravné básně. Slovně i věrně v póvodniem starém jazyku. Vydánie šestnácté Váceslava Hanky, rytieře řádu sv. Vladimíra, komandéra řádu sv. Anny, bibliotekáře Národnieho museum. V Praze 1864. U Františka Řivnáče, knihkupce v Českém museum. Tiskem dra. Edv. Grégra v Praze 1869. Formát 15,5 x 10 cm. Počet stran 64

Knihovna České společnosti rukopisné  [sign. 94]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná