K i t i c j a Vie viterec teplenkij, Vie z Knjažoi dubrovi; Vodu brati divčinočka Moloda bižit k potoku. I vzjala vodici čerti, Čerple v kovani vedercja, Až plive ko nij pachuča Kiticja z fijalók i rózej. Lovit kvitočki divčina, Lovit, lovit - pochovznulas... Vpala u studenu vodu. Kob ja znala cviti krasni, Chto v porchku sadiv vas zemlju - Zolotij dala-b mu perstin. Kobi kitičko ja znala, Chto mjagkim zvjazav tja likom, Iz kosi mojej šovkovoj Ja-b dala tomu iglicju. Kobi kitko ja uznala, Chto pustiv tebe na vodu, Tómu-bi u nagorodu Ja dala vinok z golovki.
Národní knihovna v Praze [sign. 9 J 880]
Slovanská knihovna v Praze [sign. Č 10907]