Vydání Rukopisů

R U K O P I S Y
ZELENOHORSKÝ A KRÁLOVÉDVORSKÝ
POUROVA EDICE
Praha 1948

Strana 75 až 77:
Vydavatelova poznámka:

Přepis Rukopisů do dnešní češtiny je úkol, na který zdaleka nevystačíme s poznatky a nástroji pouhé jazykovědy. Jestliže Rukopisy jako domnělý historický pramen na dlouho mátly a brzdily bádání o pravém obrazu naší dávné minulosti, jako slovesné dílo právě svým zvláštním útvarem hluboko zasáhly do rozvoje českého verše a básnické imaginace vůbec. Prakticky to znamená, že pouhý mechanický převod do současného jazyka by naprosto nevyhověl: setřel by právě ony slovesné kvality, jimiž Rukopisy působily a dosud uchvacují jako nepochybná báseň.

Patrně sám Hanka si byl více méně jasně vědom této důležité skutečnosti, že předpokládaná novočeská původní verse, přímá předloha staročeského zpracování (o jejíž rekonstrukci se svého času pokusil A. Frinta) byla jen polotvar, který dospěl plnosti teprve prostřednictvím staročeské podoby v oněch přepisech, které Hanka ke svým četným vydáním sám pořizoval a vždy znovu měnil.

Poněvadž se můžeme právem domnívat, že Hanka z předpokládané původní novočeské podoby zachoval, co se dalo, jsou tyto jeho transkripce základem všem přepisům dalším.

Kdybychom tedy chtěli být důslední v převádění všech starých slov, tvarů i rčení do podoby dnešní, narazili bychom na potíže, z kterých by nebylo východu bez pronikavých změn celých veršů, což by znamenalo hotový rozvrat dojmu originálu. Ale ani nejradikálnější upravovatel nesmí zapomínat, že ze staročeského odění se stal významný básnický činitel, dotvářecí kvalita, po které nová poesie sáhla jako po svém vlastnictví: kvalita pro Rukopisy, u srovnání s vlastním staročeským veršem, právě příznačná a pro jejich novější původ neméně průkazná jako hojné a významné užití anafory, typické pro verš barokní. Tak na příklad jmenný genitiv ve vrcholných verších Máchova Máje, zavázaný dojmu z Rukopisů, naprosto neznamená živel archaisující, ale nastupuje jako obrazivý činitel zesilující dojem časové dálky, tedy v nové funkci, která mu byla v staročeském verši úplně neznámá.

Přítomný přepis i rozdělení veršů i v interpunkci se ve většině přizpůsobuje podobě první transkripce Hankovy z prvního vydání z roku 1818. Několik interpolací na místech v staročeském znění nejasných dbá interpretace v překladu Václava Svobody, který jako jeden ze zúčastněných byl o pravém významu "sporných čtení" dobře zpraven. Albert Vyskočil

RUKOPISY ZELENOHORSKÝ A KRÁLOVÉDVORSKÝ
Do novočeštiny přepsal a poznámkou doprovodil Albert Vyskočil. Typografická úprava a iniciály jsou od Oldřicha Menharta, jehož písmem Manuscript vytiskli tuto knihu Müller a spol. v Turnově. Špalíčky iniciál vyryl Karel Kabelka. Vyšlo na jaře 1948 k 130. výročí prvního vydání jako 27. svazek Pourovy edice, kterou vede a vydává Václav Pour, Praha-Vršovice, Norská 3, v počtu 700 tisků, z nichž 200 je na ručním papíru Maršov číslováno a opatřeno suchou pečetí vydavatele. Cena 96 Kčs. Formát 17 x 10,5 cm. Počet stran 84.