Karel Havlíček Borovský
Stokrát plivni do moře
1990

Stokrát plivni do moře
Havlíčkova parodie
básně KYTICE.
112
Kytice . 113
Doslov (o Kytici). 275-277

Ukázka strany 112 a 113:

         KYTICE                   KYTICE

     Věje větříček               Věje větřieček
     reakcionářský,              z kniežeckých lesóv,
     běží František              běže zmilitká
     k Dunaji,                   ku potoku,
     nabírá vody                 nabiera vody
     do poděbradky.              v kovaná vědra.

     Po vodě k němu              Po vodě k děvě
     ouřádek pluje,              kytice plyje,
     ouřádek krásný,             kytice voná
     černý a žlutý.              z viol a róží.

     I jal se Franta             I je sě děva
     ouřádek lovit,              kyticu lovit,
     spadl, ach, spadl           spade, ach spade
     mezi stolice.               v chladnú vodicu.

     Kdybych já věděl,           "Kda bych věděla,
     ouřádku mastný,             kytice krásná,
     že bych tě mohl             kto tebe v kyprú
     jistotně dostat,            zemicu sáze,
     držel bych raděj            tomu bych dala
     s aristokraty.              prstenek zlatý.

     Kdybych já věděl,           Kda bych věděla,
     ouřádku mastný,             kytice krásná,
     že bys mi mohl              kto tebe lýkem
     navždy pozůstat,            hebúčkým sváza,
     zradil bych celou           tomu bych dala
     demokracii.                 jehlicu z vlasóv.

     Kdybych já věděl,           Kda bych věděla,
     ouřádku mastný,             kytice krásná,
     že bys mi mohl              kto tě po chladnej
     časem zas ujít,             vodici pusti,
     držel bych přece radš       tomu bych dala
     s demokraty!"               vienek svój s hlavy."

Výklad parodie:
Franta = František August Brauner, známý politik a advokát, představitel liberálních demokratů; Dunaj = vídeňská vláda; poděbradka = čepice, kterou nosili aktivní účastníci národního hnutí; černý a žlutý = aristokrati a demokrati; stolice = mlýnské kameny na drcení obilí.


Stokrát plivni do moře
Verše a doprovodné citace vybrali a uspořádali Jiří Korejčík a Alexandr Stich. Doslov napsal Alexandr Stich. Československý spisovatel Praha 1990.

Národní knihovna ČR  [sign. 54 H 180310]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná