Osobnosti rkp. sporu

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Číslo 6.
V Praze, 1. října 1936.

Strana 4 až 5:
P Ř E H L E D
K Flajšhansově sedmdesátce.

Přál jsem vždy p. prof. Flajšhansovi vše nejlepší, pro jeho odvahu, která mohla býti označena v r. 1896 jako vskutku šílená; vždyť se Flajšhans třicetiletý postavil proti autoritě Gebauerově; dodnes pak nedoceněn byl přínos Flajšhansův do rukopisného sporu. Nedoceněn, ba podceněn, zvláště v jubilejních článcích ze dne 1.7.; tím bolestnější, že sedmdesátka nezastihla Flajšhansa v plném a žádoucím zdraví. Pak ve světle ještě podivnějším jeví se nám nešetrnost jeho přátel a spolubojovníků, z nichž Flajšhans prapor odvahy vždy povznesl nejvýše. Oslavný článek tohoto druhu napsal také brněnský Arne Novák do Lidových novin 1.7.1936. Ale 12.7. jej tamtéž kritisuje řed. Vlad. Polák jako slabý:

...Arne Novák je sensačně nešetrný k J. Gebauerovi - Flajšhans neměl práva svobodně bádati o RK - veselá věda Flajšhansova nemohla přitahovati Gebauera, a ten nedovedl oceňovati talenty - není správné, že Gebauer měl prý potlačiti svoji osobní nechuť v zájmu vědy - ale příčina rozchodu Flajšhansa s Gebauerem byla "verse", že Vojtěch B. dal si při státní práci pomáhati Flajšhansem (tedy ničemou snadno a rychle!) - tím přišel Flajšhans o důvěru Gebauerovu (zde pozor!) a teprve potom chtěl se habilovati Flajšhans pomocí Kvíčalovou - Arne Novák to sám prý soukromě vyprávěl - ale příčina přechodu Flajšhansova do tábora obránců byla prý přece jiná - byly to osobní důvody (nepraví se které!) - tak tedy pisatel (Polák) jako poslední z generace Gebauerovy protestuje proti Arne Novákovu pojetí...

Nezapomeňte, že realisté nikdy nezapomínají. (Flajšhans ovšem chybil. Nepohnul balvanem, který dodnes dusí století čtrnácté.) Nezapomínají a měli by se proto rozpomenouti:

Arne Novák nemusil o Gebauerovi a Flajšhansovi vypravovati nic soukromě, kromě toho, co napsal sám Gebauer veřejně do Listů Filologických. Událost tato, kdy Gehauer byl tak mravně pobouřen, datována jest přesně dnem 30. května 1896; ale Jednota českých filologů usnáší se proti Flajšhansovi už 11. května; a šuškalo se dávno před tím. Nejde to nikterak dohromady, leč by chtěl někdo tvrdit, že Flajšhans napsal Boj o Rukopisy - po 30. květnu. Přes noc. Asi jako V. Hanka RKZ; což pak divu, že tento "jeden z posledních" (Polák) neuvádí nic o stanovisku Jana Gebauera těsně před rokem 1907. Snad to vědí pamětníci ještě poslednější. Apropos, jak to bylo vlastně se Seykorou?

Nikde jinde na světě by se nikdo neopovážil veřejně pronésti výtku, že mladý vědec nesmí revoltovati proti staršímu, žák proti učiteli. Flajšhans nesl svoje pokoření mužně, vinu Gebauerovu smyl natolik, že nemůže být z listiny obhájců vymazán; byl se Seykorou učitelem dnešní obrany, i když sahají všichni až k r. 1886. Tuto okolnost zdůrazní budoucí literární historik tím více, čím víc ji chce dnešní historik zastírati.

Na Úslavě 12.7.1936. - J. E. H.

Zasláno.

V posledním čísle Vašeho časopisu (str. 8) označili jste mne za obránce RKZ, k čemuž prohlašuji toto: Trvám na svém výroku před časem v Hlídce proti prof. Flajšhansovi učiněném, že nejsem obráncem Rukopisů, ale také že nechci patřiti do tábora jejich odpůrců. Nejsem jejich obráncem, neb mně se v mém sporu o Hostýn a Štramberk jednalo o vyvrácení nemožných názorů prof. Fl. jako by běželo o výmysly pobělohorských jesuitů. Nikde jsem se v oné dlouhé polemice ani slovem nezmínil o RKZ. Nemohu býti jejich obráncem již ani proto, že tento obor jest mi příliš vzdálen a proto každý uzná, že jest ode mne mnohem věcnější, řeknu-li, že nechci řešiti problémy, jimiž se nezabývám, nežli když staročeštinář řeší "vědecky" otázku slova "tábor", spadajícího do oboru orientální filologie a nikoliv do staročeštiny. Nechci však býti ani příslušníkem tábora protirukopisového, protože jsem v diskusi o Hostýně učinil s jeho stoupenci takové zkušenosti, že nikdy nechci do jejich řad náležeti. Prose, byste toto mé prohlášení lask. otiskli ve Vašich Zprávách, znamenám se atd....

Brno, dne 1. září 1936
Dr. Aug. Neumann,
profesor Cyr.-Meth. fakulty.

Poznámka.

K zaslánu dodáváme, že slovo "obránce", jehož bylo použito v red. sdělení min. čísla, převzato bylo doslovně z dopisu prof. F., který takto prof. N. nazval.
Red.

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Vydává Čsl. společnost rukopisná. Řídí redakční kruh. Vychází nejméně čtyřikrát do roka. Příspěvky adresujte Společnosti, Praha I., Konviktská 5. Cena jednoho čísla Kč 1,- (pro členy Společnosti zdarma). Formát 22 x 30 cm.