Národní Republika
List Národního tábora Československého a Družiny dobrovolců
Čsl. zahraničního vojska a družiny jejich přátel.

Ročník X., číslo 47.
V Praze dne 20. listopadu 1931.
Po konfiskaci opravené vydání!

Strana 1:
Dr. Václav Perek:
Profesor Dr. Flajšhans v boji
proti Rukopisům hájí Rakousko

Česká veřejnost jest vzrušena přednáškou prof. Dr. Flajšhanse o skvělém spisu prof. Dr. Mareše "Pravda o Rukopisech Zelenohorském a Královédvorském", konanou dne 13. t. m. na filosofické fakultě za předsednictví rektora university prof. Dr. Pekaře, v níž přednášející odpůrce Rukopisů způsobem učence nedůstojným sesměšňoval obhájce jejich a tvrdil, že Rakouské vlády neměly žádného zájmu, ani vlivu na bojích Rukopisných.
Naprosto nepravdivé obhajování germanisujících vlád videňských se strany českého učence, který své stanovisko vůči Rukopisům již několikráte změnil, vyvolalo v posluchačstvu živelný odpor, takže předsedající prof. Dr. Pekař byl nucen důtklivě napomenouti prof. Flajšhanse, aby se mírnil, neboť jinak nebylo možno v přednášce pokračovati.
Všeobecně překvapilo, že prof. Flajšhans se ani nepokusil vyvraceti duchaplné důkazy knihy prof. dr. Mareše, že námitky odpůrců Rukopisů jsou mylné, nýbrž zabýval se jen malicherným slovíčkářstvím a že zmaten věcným odporem přednášku svoji bezhlavě skončil.
Když se pak utvořil kolem prof. Dr. Pekaře živě debatující kruh odborníků upozornil jej přítomný Dr. Perek, spisovatel naší studie o Rukopisech ("Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský jsou pravé"), že názory prof. Flajšhanse odporují projevům otce vlasti Fr. Palackého, který dokázal, že Rakouské vlády přímo vyvolaly a řídily boje o pravost Rukopisů ku zničení českého národa. Ku přání prof. Dr. Pekaře sdělil pak jemu tyto názory Dr. Perek následujícím dopisem:
Slovutnému pánu
Dru Jos. Pekařovi,
profesoru a rektoru Karlovy university v Praze.

Vaše Magnificence, slovutný pane profesore!
Při včerejší přednášce p. prof. Flajšhanse o Marešově velkém spisu Pravda o Rukopisech, dovolil Jste mně laskavě, abych k vyvracení mylných názorů pana přednášejícího, sdělil s Vámi projev otce vlasti Frant. Palackého, kterým označil boje proti Rukopisům za dílo rakouských vlád.
Opíraje se o Vaše svolení, prosím Vaši Magnificenci, abyste ráčil se přesvědčiti z knihy Leandra Čecha, vydané v Praze u Bursíka a Kohouta pod názvem "Frant. Palackého spisy drobné", kde v III. díle na str. 557 se uvádí tento překlad z Palackého "Gedenkblätter" vydaných r. 1874 u F. Tempského v Praze - že Frant. Palacký tam praví:
"Mezi zjevy, které charakterisují Bachovu periodu reakční v Rakousku (1849 až 1859), v řadě poslední nestála také snaha, zadržeti povznesení, kterého česká národnost dosáhla v krátké době svobody od 1848-1849.
Poněvadž k probuzení a rozšíření národního sebevědomí vedle jiných příčin, spolupůsobily také staré, nově objevené poklady české literatury a mezi nimi především Královédvorský Rukopis, uznalo Vídeňské "Komité pro veřejné mínění" za dobré opět užíti prostředku oblíbeného kdysi již od prvního c. k. dvorního slavisty Bart. Kopitara (+ 1844), aby ony poklady byly učiněny co možná nejvíce neškodny, tím že se pravost jejich popírala a upírala se jim, jakožto moderním falsifikátům, také všechna vnitřní hodnota. - Rozpravy ve feuilletonu "Tagesbote aus Böhmen" (říjen 1858), proti nimž směřoval můj (Palackého) článek, ve sporu onom učinily epochu za notorické podpory, ne-li spoluúčinkování, tehdejšího Pražského policejního úřadu."
Frant. Palacký mluví tedy o úmyslech a účasti Rakouských vlád v bojích Rukopisných zcela jinak, než prof. Flajšhans.
O pozdějších bojích proti Rukopisům byl stejného názoru jako Fr. Palacký také vůdce národa Dr. F. L. Rieger, neboť odpovídaje na dopis J. Gebauera ze dne 23.X.1886 napsal ve svém listu, ze dne 2.XI.1886 toto:
"Mrzel jsem se na to, že celý ten boj proti Rukopisům byl započat najednou tak mnohostranně a připraveně, skoro bych řekl jakousi konspirací, jakoby se jednalo ne o vynesení na jev pravdy filologické, nýbrž o manevre politický." - Pak pokračuje: "Proč jste se svými pochybnostmi šel na trh německý, jakoby doma nikoho nebylo, jenž by o tom mohl souditi. Necítil jste, že tím způsobíte radost našim nepřátelům? A rozumějí tam lépe staré češtině? Dále ptal se každý, co p. Masaryk má v té věci na práci, který ani nové češtině nerozumí, neřku-li staré? Nemusil-li tu každý znamenati příčiny a podněty jiné než čistě vědecké?"
Doslovný přepis celého listu Riegrova nalézá se i s jeho fotogr. facsimile na str. 331 a násl. spisu: "Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera", vydaného jeho dcerou Marií Gebauerovou v r. 1926 u J. Šnajdra na Kladně.
V mé skrovné studii "RK a RZ jsou pravé", vydané tiskem Z. Binky časopisem "Nár. Republika" v Praze r. 1931, kterou přikládám, sebrány jsou pak soustavně právnické důkazy, že celý boj proti pravosti Rukopisů od roku 1848 až po naše časy jest bojem politickým.
Vy, slovutný pane profesore, jenž již tolik mylných názorů historických a politických vyvrátil, Jste jako největší náš současný dějepisec nad jiné povolán, abyste provedl konečnou rehabilitaci zneuctěných Rukopisů a potupené cti národní.
Důvěřuji pevně, že se ujmete této spravedlivé práce vědecké, za niž Vám bude na věky vděčen náš národ stigmatisovaný potupou podvodů, méněcennosti a geniem lži, jak napsal zuřivý Němec Fr. Hebbel.
Prosím, abyste mým slovům plynoucím z hlubokého vlastenectví dopřál Své vzácné pozornosti a trvám
Vaší Magnificenci v hluboké úctě zcela oddaný

Dr. Václav Perek,
bývalý moravský poslanec,
autor zákona «Lex Perek».


Národní Republika
List Národního tábora Československého a Družiny dobrovolců Čsl. zahraničního vojska a Družiny jejich přátel. Ročník X. (1931). Vychází každý pátek. Číslo za 60 hal. Kdo nevrátí 3 zaslaná čísla, považuje se za odběratele.
©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná