ROZHLED dějin českoslovanské literatury
a životopisy českoslovanských výtečníkův
sepsal Rupert M. Přecechtěl.
V Kroměříži 1872.
Strana 168:

Václav Hanka, (nar. 10. června 1791 v Hořenovsi). Největší vplyv na Hanku mělo působení Dobrovského. Od r. 1823 až do své smrti zastával Hanka velmi svědomitě úřad knihovníka v Museu českém. Hanka se oddal badání v oboru staré historie slovanských kmenů a řeči a to s nemalým úspěchem.
Proslul i co šťastný nálezce Rukopisu Královédvorského (nalezen 16. září 1817), jehož vydáním nemálo k osvěžení národního ducha i písemnictví přispěl.
Vyznamenal se hlavně vydáváním spisů mluvnických a staroslovanských památek. I také co starožitník a to hlavně v oboru numismatiky si získal čestného jména. Vzájemnost slovanskou neunavným dopisováním se všemi téměř náčelníky slovanských národů a vydáváním památek a mluvnických děl různoslovanských vydatně budil a pěstoval, a náležel bez odporu k nejznámějším a nejoblíbenějším mužům Slovanstva.
Co básník šťastně zpěvností a líbezností svých písní vynikl. Mnohá z těchto písní znárodněla. - Tuhé boje proti odpůrcům Rukopisu zhořčily a zkrátily život jeho; zemřel 12. ledna 1861. V roce 1848 co předseda "Slovanské Lípy" vystoupil na jeviště politické a neohraženou ducha přítomností zachránil sbírky Musea před vandelismem rozlítěného vojska. Na 20000 Slovanů doprovodilo miláčka svého ku hrobu na Vyšehrad. Hanka stojí před námi co veliký vzor pevného a ryzého charakteru, svědomitého i neunavného učence a skromného i velezasloužilého křísitele a dobrodince národa.

ROZHLED dějin českoslovanské literatury a životopisy českoslovanských výtečníkův,
sepsal Rupert M. Přecechtěl, dr. bohosloví v klášteře servitův, čestný občan sl. města Frenštátu a sl. obce Ratajské na Moravě. Druhé úplně nové vydání. S podobiznou Arnošta z Pardubic. V Kroměříži 1872.

Národní knihovna ČR  [sign. 54 J 299]

©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná