Osobnosti rkp. sporu

Děginy České
w kamenopisně wywedených obrazech...
1824

Strana 72 a 74:
Čestmjr a Wlastislaw.

Wlastislaw, hrdý Lučanský knjže, použjwage nesmělosti Neklana knjžete Wyšehradského, plenil geho kraginy dosti dlauho. Bogownostj swau a štěstjm, kteréž geg dosud zprowázelo, nadut, poslal zpět dary, gež mu k upokogenj Neklan byl poslal, a sice kruch zlata tak weliký, že těžj swau osobu Wlastislawowu přewažowal. "Gděte prawil, a wyřjďte knjžeti swému, že mu děkugi za wnadu tuto, by mi gi dobře na Wyšehradě schowal. Powězte mu též, že sobě welmi w brzce i pro Wyšehradské knjžetstwj přigdu a pak wšecky geho poklady přigmu." A hned poslal meč weliký po knjžetstwj swém s rozkazem takowým, aby každý kdo wysokosti geho dosahá aneb přesahá hlawau swau, nechceli týmž mečem na mjstě sťat býti, k wogsku geho spěchal. Nařjdil též, aby wšecko drawé ptactwo a psy sebau wzali, že gim welikau pastwu učiniti chce. Když wšecko pohotowě bylo, wyprawil posla swého k Neklanowi s následugjcjmi články: 1) Chceli dobrowolně knjžetstwj swého gemu postaupiti. 2) Anebo chceli se s njm osobně o knjžetstwj bjti. 3) Aneb konečně chceli s wogskem swým se s njm potkati. Kterémužto poslednjmu článku, nepřiwoljli gednomu z dwau přednjch, nigak se wyhnauti moci nebude.

Měl pak toho času Neklan Čestmjra při dwoře swém, muže we wálečných wěcech welmi zběhlého a silau i udatnostj slawného. Ten byl gediná naděge knjižete swého, i ozbrogiw geg stkwaucjm swým oděnjm, mjsto sebe w čelo wogska swého geg postawiw, proti Wlastislawu geg wyprawil. Čestmjr wykonaw oběť bohům, až na Tursko proti nepřátelům wyšel. Zde napomenuw bogownjků swých krátkými slowy k udatnosti, že pro Wlast a pro žiwoty swé w bog táhnau, a že bohowé udatným a sprawedliwým wjtězstwj wždycky udělugj. I strhla se bitwa náramně krutá, drawé ptactwo hustostj swau zakrýwalo slunce, a pro náramný štěkot psů hory doly se rozléhali. Dlauho w zaufalstwj strana straně ustaupiti nechtěla: hřmot lidu, loskot mečů, dusot od konj wšecko ohlušowal. Tu Čestmjr w zuřiwém wztěku po Wlastislawowi se pustj, když geg z daleka spatřil, gako makowice padaly hlawy ranami meče geho, a proklestiw se k němu po dlauhém namáhánj, poslednj sjlu wynaložil. Gako dwa lwowé dlauho spolu zápasili, až Čestmjr naň koňem swým doskočil, šťjt geho přeťaw, druhau ranau hlawu geho i s přjlbicj na dwé rozwrátil. Wjtězstwj gest w Neklanowě wogště, ale i Čestmjr, množstwjm ran usmrcen na bogišti zůstal.

Děginy České w kamenopisně wywedených obrazech
předstaweny od sgednocených Umělců Akademie Pražské. S Obgasněnjm od Wáclawa Hanky, Bibliothekáře Národnjho Museum w Králowstwj Českém, učených Společnostj na Wysokých Školách Wilenských a Krakowských, též králowské Waršawské Společnosti Přátel Nauk Člena. Wydáwány od Antonjna Machka, w Pokračowánj od Bohmannských Dědicůw a Antonjna Machka. W Praze 1824, tištěny w Sommerowské knihtiskárně w býwalém klášteře Sw. Anny Čjslo 948. Formát 23 x 20 cm. Počet stran 149.