Vácslav Hanka
Rodinná kronika 1864
Rodinná kronika ročník IV., číslo 80, strana 21:
Vácslav Hanka
Vácslav Hanka byl ve skutečném životě tím, čím pěvec Slávy Dcery byl
v říši poesie.
Kollar zpěvem probouzel idei vzájemnosti slovanské. - Hanka uskutečňoval
v životě vzájemnost tuto, kteráž se stala životním úkolem jeho.
Ctihodný stařec lnul stejnou láskou ke všem sbratřeným kmenům
slovanským.
Kdokoli ze vdálených zemí slovanských, buď si to z Rusi, Polsky,
Srbska, Chorvatska, Lužice, Slovinska, Bulharska neb kterékoli jiné země
slovanské do Prahy zavítal, putoval nejprvé k Hankovi, jehož
staroslovanská dobrosrdečná hostinnost po všech koncích slovanského světa
již známa byla, a jenž každého s ochotou uvítal.
Pamětní knížka Hankova obsahuje proto také zajímavou sbírku
nejrozmanitějších autografů ve všech nářečích i podřečích slovanských,
pocházející nejvíce od vynikajících osobností, spisovatelů, básníků a umělců
slovanských.
Působení Hankovo bylo tiché a neunavné.
Byltě Hanka v tom ohledu věrným obrazem činnosti svého národa.
Musel zakoušeti mnoho trpkých ústrků od nepřátel svých, snášeti hanu od
podlých a ošemetných lidí, podkládaly se mu falše, spílalo, na cti utrhalo,
zásluhy jeho ztenčovaly; Hanka však, ač se ho to bolestně dotýkalo, jako
nešlechetné nájezdy na národ český činěné, mlčel a nedada se ničím másti,
pokračoval na dráze své vytrvale a neunavně.
Podáváme v dnešním čísle obraz náhrobku Hankova, kterýžto náhrobek
postaven jest podle nákresu architekta Ullmana nákladem Svatoboru na
hřbitově vyšehradském.
Jmeno nezapomenutelného nálezce nejdražšího pokladu literatury české,
Rukopisu Kralodvorského, žije vděčně zapsáno v paměti celého národa, ve
kteréžto nejskvělejší pomník zesnulému křísiteli národnosti české postaven
jest.
Rodinná kronika Obrázkové listy nedělní k zábavě a poučení.
Vydavatel: Schreirer a Fuchs. Odpovědný redaktor: Jan Neruda. První
spolupracovník: František Schwarz. Vychází 2x měsíčně. Praha 1862-1865.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná