Osobnosti rkp. sporu

L U M Í R
beletristický týdeník

LUMÍR ročník XI., číslo 3. (17.1.1861), strana 65 a 66:
FEUILLETON.

Z Prahy a z venkova.

- Za naší paměti nevídaný úkaz a zároveň důkaz mnohosti a horlivosti naší byl úterní průvod, který slavného našeho Vácslava Hanku provázel k poslednímu odpočinku. Přípravy k němu byly veliké a někteří věrní ctitelové zásluh zvěčnělého scházeli se v museu k obstarání všeho ku pohřbu potřebného, hlavním vedením to musejního sekretáře pana Nebeského. Ráno dostavil se do musea vel. pan Landrok s deputací Kralodvorskou, která vyslána byla řádně od obce s úředním kreditivem. Aby se zabránilo všemu nepořádku, sestoupil se malý výbor k udržování pořádku jak v stavení musejním tak i na ulici, což se beze všeho povyju také podařilo, i ustanovila se cesta průvodu taková, aby se šlo z musea Kolovratskou třídou, Ovocnou ulicí, Širokou ulicí, po Karlově náměstí na levo až ke kostelu sv. Ignace, pak na pravo a po pravé straně až k Slovanům a podle kláštera Slovanského dolů a hlavní cestou k Vyšehradu. Na vrata musejní k snadnějšímu orientování přibit následující počátek pochodu: "Sbor střelcův. - Reální škola. - Gymnasia. - Sbory zpěváků. - Velebné duchovenstvo. - Rakev s mrtvolou. - Tři representanti akademického spolku s řády zvěčnělého a tři študenti s polyglottou rukopisu kralodvorského. - Výbor, sborové a úřednictvo musejní. - Hlavy c. k. úřadů, rektor magnificus s universitou, kr. Česká učená společnost a profesorové. - Představenstvo a rada kr. hlavního města Prahy. - Deputace kr. věnného města Králové Dvora. - Deputace kr. stav. divadla. - Představenstvo. - Spisovatelé, umělci. - Akademické a technické študentstvo. - Ostrostřelci." - Pořádek ten je také skutečně zachoval až na to, že - nevíme proč? - nebylo žádných ostrostřelců viděti, avšak i bez nich byl průvod předce tak slavný, jaký Praha neviděla za našich dnů. Z musea a z měšťanské besedy vyvěšeny byly černé prápory, též musejní dvůr vyšperkován černými praporci. Uprostřed dvoru stály máry a okolo nich svíce. Hodinu před pohřbem bylo po Kolovratské třídě těžko choditi, taký byl dav lidstva průvod očekávajícího. U rakve zpívalo se vedením pana Lukesa česky. Obřady knězské vykonal a s četnou asistencí až na Vyšehrad doprovodil pan biskup Krejčí, s nímž šla většina zdejších farářů. Velký umrlčí vůz byl ozdoben vavřínem a malovanými umrlčími štíty, na nichž vedle Hankova jmena znak rytířů sv. Vladimíra s ruským heslem: "Polza, čest, sláva". Cípy od pokrovu mar nesli pp. František Palacký, profesor Tomek, školní rada Wenzig, kníže Rudolf z Thurnu a z Taxisu, dr. Rieger a Frič a za pana Palackého nastoupil pak pan dr. Brauner. Rukopis Kralodvorský nesl na skvostném polštáři, vavřínem ověnčeném mladý hrabě Vázlav z Kounic, za nímž šli členové akademického spolku s řády zvěčnělého. Pedel v modré tunice nesl žezlo fakulty filosofické. Po obou stranách hlavního průvodu kráčelo několik set studujících a jiných horlivých mladíků s pochodněmi smolnými i voskovými, činícími znamenitý, velkolepý dojem. Ti, jenž za rakví šli, měli svíce voskové. Musejní sbor šel na místě rodiny, a uprostřed sboru bylo vidět J. Exc. pana místodržitele království Českého, hraběte Forgáche, pana hraběte Jindřicha Chotka z Chotkova a z Vojnína s syny, pana knížete Hugona z Thurnu a z Taxisu, mladšího knížete z Schwarzenberka p. hraběte Lažanského, hraběte z Martinic, barony Bechyně z Lažan, Hildeprandt a meškajícího v Praze spisovatele barona Otona z Roinsberka, pana opata Strahovského dr. Jeronýma Zeidlera, pana velmistra křižovníků dr. Beera, pp. kanovníky Průchu, Vinařického, Štulce a j., universitního rektora Tunu atd. Kudy šel průvod, všude ulice plné lidu, v oknech a na zdích nepřehledný počet diváků, ve všech kostelích, okolo nichž se jelo, slavné vyzvánění. Pod Vyšehradem přejal průvod důstojný pan probošt Ruffer s celou kapitolou Vyšehradskou velmi slavně a doprovodil až k samému hrobu u kostela sv. Petra a Pavla, kde opět zazněl český žalozpěv. Starožitný Vyšehrad asi od dávno minulých dnů své bývalé slávy nebyl tak oživen za příčinou tak vážnou. Vážně skončila na Vyšehradě smuteční slavnost, na kterou pamatovati budou ještě pozdní vnukové. O listy vavřína s Hankovy rakve dělil se lid dychtivě a nadšeně si četl tklivou báseň od Jahna, kterou při průvodu rozdávali. Brzo bude se pnouti na hřbitově Vyšehradském důstojný pomník Hankův, ku kterému se již nyní z rozličných stran zasílají příspěvky. Aby se docílilo věrné podobizny plastické, byla Hankova hlava hned po smrti bedlivě v sádře olita.

- Dnes bude v chrámě sv. Jindřicha slavné requiem za Hanku, uspořádáno od akademického čtenářského spolku.

- Requie za Hanku budou se po celé vlasti odbývati. V některých místech, ku příkladu v Písku, odbývaly se již včera. Ze Slaného dostali jsme právě úmrtní list, u Františka Jeřábka tištěný, kterýž končí pozváním k památným službám za Hanku těmito slovy: "České město Slané, souhlasíc bolestně s veškerou vlastí nad ztrátou věhlasného buditele národnosti své a statečného nálezce nejdražšího pokladu národního, rukopisu Kralodvorského, uspořádalo na den 17. ledna 1861 o 10. hodině ráno v zdejším farním chrámu Páně slavné zádušní mše, ku kterým to nejtklivější pozvání činí. Ve jmenu truchlící vlasti."

- Pan dr. Mojžíš Bondy nabízí 10 zl. k založení Hankova nadání pro nastávající spisovatelé českoslovanské bez rozdílu náboženství.

- Z Libverdy u Děčína nad Labem, 15. ledna. Posluchači zdejšího hospodářského ústavu, uspořádali dnes o deváté hodině ranní v Děčínském chrámu Páně slavné requiem za v Pánu zesnulého Vaceslava Hanku, Nestora slovanské literatury v Čechách. Veškeré učitelstvo a posluchači Libverdští i množství ctitelů zvěčnělého byli přítomni slavnému obřadu tomuto. - r -

LUMÍR beletristický týdeník.
Odpovědný redaktor: Ferdinand B. Mikovec. XI. ročník. 1861. Tisk a sklad Kateřiny Jeřábkové v Praze, v Uršulinské ulici v čísle 141.