Českomoravský národ,
vítěz nad Tatary 1241.

Hostýn.
Sepsal dle historických pramenů
Josef Rupert M. Přecechtěl.
V Olomúci, 1875.

Lidé dějepisu neznající jsou vždy hoši.
Tacitus.

Národu Českoslovanskému v Čechách, na Moravě a na Slovensku
a slavnému politickému spolku v Olomúci věnuje se zvláštní úctou
spisovatel.


Obsah:
Předmluva.
. . . . .
Rusové, Litvané, Poláci, Slezáci, Prusové, němečtí rytíři, Maďaři byli od sveřepých Tatarův poraženi a jen národ náš slavně zvítězil nad těmito divochy, jenž byli hrůzou Evropy. Náš národ to byl, jenž hlavní sílu Tatarův na Moravě u Hostýna a u Olomúce potřel a tak sobě nehynoucí slávy vydobyl.

Původní sídla, jméno, zřízení vojenské i stástní a mravy Mongolův čili Tatarův.
Temudžin nazván Čengischánem čili velkochánem mongolským.
Vpád Mongolův do ruských zemí. Bitva na řece Kalce.
Smrť Čengischánova. Oktai čili Ogotaj, syn jeho.
Podmanění Ruska. Dobytí Kyjeva.
Táhnutí Mongolův do Uher.
Tažení Tatarův přes Polsko a Slezsko.
Porážka Tatarův na Moravě. Paidar od Jaroslava v souboji zabit. Tatarův útěk.

. . . . .
Obraz nad oltářem na stropě v chrámě Božího těla (přijímání Jaroslava).
Nad chodbou v malém formátě vyobrazení Jaroslava v zápasu s vůdcem Paidarem, an mu právě mečem byl uťal pravou ruku, s nápisem: "Jaroslaus Baro de Sternberg Duci Tatarorum Petae dicto dexteram uno ictu amputas", t.j. "Jaroslav svobodný pán ze Šternberka uťal vůdcovi Tatarův, nazvanému Peta, jednou ranou pravou ruku."
. . . . .
Tímto hrdinským činem rozhodnul proslavený rek Jaroslav s našimi praotci osud netoliko Olomúce a Moravy, nýbrž i Německa a Uherska, jak sám dějepisec Hammer - Purgstall (str. 119) dokládá; ...

Mongolové čili Tataři v Rakousích a zpátečné tažení do Asie.

. . . . .
Kněz Ivo z Narbonne (rodák z Francie) dal r. 1241 zprávu arcibiskupovi v Bordeaux o vpádu Tatarův do Rakous.

Popis vpádu Mongolův dle Dalemila.
Úvaha, ze které příčiny Tataři dále nepostupovali v Evropě.
Proč nemohli tedy do Německa?
Několik slov o jméně vítěze nad Mongoly.

. . . . .
Historikové jako: Hájek, Paprocký, Adam z Veleslavína, Pešina, Balbin, Tanner, Beckovský, Hammeršmid, Pubička, Moravec a Pilař, Cornova atd., jenž ode třech set let popisovali boj Čechův a Moravanův s Mongoly čili Tatary, jmenují vítěze olomúckého nad Tatary Jaroslavem ze Šternberka; Anton Boček ale dokazuje ve svém spisu: "O vítězi nad Mongoly", kde o tom jméně obšírněji pojednal, že on, jsa syn Diviše z Divišova, Zdislav čili Zdeslav jmenuje se. My ale zůstali jsme při tom obyčejném i v básni "Jaroslav" užívaném jméně, by národ náš tím nemátl se. Jisto jest, že vítěz nad Mongoly byl jistý pán ze Šternberka (quidam nobilis de Sternberg), jak Menken udává. Ostatně je jedno, jmenuje-li se Jaroslav či Zdeslav.

Epická báseň "Jaroslav". O velikých bojech křesťanův s Tatary.
Hostýn.
Doslov.
Obsah.


Českomoravský národ, vítěz nad Tatary 1241. Hostýn.
Sepsal dle historických pramenů Josef Rupert M. Přecechtěl, dr. bohosloví v klášteře u Servitův, čestný občan města Frenštátu a obce Ratajské, při svém nutném pobytu v r. 1874 ve svém rodišti Lobodicích na Moravě. Právo patisku a překladu vyhražuje se. V Olomúci, 1875. Nákladem vlastním. Kněh- a kamenotiskárna Webera a Hodana. 84 stran.

Národní knihovna ČR  [sign. 54 F 2924]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná