Osobnosti rkp. sporu

Pražský Večerník
Ročník VIII., číslo 120., středa 26. května 1926.

Strana 1 a 2:
K otázce rukopisné.

Obdržel jsem od p. prof. Mareše následující osvědčení, které uznávám za dobré uveřejniti vzhledem ke svým opětovným výzvám v tomto listě. Dr. Kettner, m. zdrav. rada.

Pan profesor píše:

K opětovanému vyzvání p. m. zdr. r. dra Kettnera osvědčuji v otázce Rukopisů následující skutečnosti:

V květnu r. 1918 byl jsem vyzván s několika stran, abych převzal dozor nad zkouškami Rukopisů novýni methodami fotografickými. Vyžádal jsem si program těchto zkoušek a požádal několik znalců fotografie, aby utvořili komisi, která by kontrolovala tyto zkoušky. Bylo mi sděleno, že mi budou Rukopisy od správy Českého Musea k těmto zkouškám vydány, jakmile za to požádám.

Než jsem tak učinil, měl jsem za potřebné poučiti se o vzhledu Rukopisů. Navštívil jsem tedy, spolu s dvěma kolegy, Č. Museum a požádal p. bibliothekáře, zemřelého dra Řezníčka, aby nám Rukopisy předložil a potřebné vysvětlil.

Pan bibliothekář předložil nám nejprve dva exempláře RZ.; jeden uložený v deskách s nadpisem "Rukopis", druhý v deskách s nápisem "Sněmy". I vysvětlil nám, že exemplář s nápisem "Rukopis" je litografie, zhotovená v letech čtyřicátých minulého století podle vlastního RZ., uloženého pod nadpisem "Sněmy", a to ve formátu zvětšeném, za tím účelem, aby podle této litografie byly zhotoveny fotografie, poněvadž vlastní originál RZ nebylo možno tehdejšími methodami fotografovati.

Na to poznamenal p. bibliothekář, že jsme od počátku posledního rukopisného boje první, kdo si přišli Rukopisy prohlédnouti. Kromě jediného prof. Dolanského. Ten tehdy požádal za předložení RZ. Ale úředník tehdejší předložil mu, z nedopatření exemplář nadepsaný "Rukopis", tedy zvětšenou litografii. A na této litografii vyčetl p. prof. Dolanský kryptogram "Hanka fecit". To dokazuje reprodukce této litografie v jeho pojednání ve "Filologických Listech", které nám p. bibliothekář také předložil.

Zkoumali jsme podrobně všichni tento domnělý kryptogram na litografii samé; viděli jsme na příslušném místě všeliké čáry, z nichž by se mohly sestaviti po různu rozptýlené a neúplné písmeny slov "Hanka fecit".

Potom zkoumali jsme velmi podrobně příslušné místo v původním Rukopise samém. Tu však nebylo možno rozeznati žádné takové čáry, jako na zvětšené litografii, nýbrž jen rozplizlé barevné skvrny.

Barvy nalézané v Rukopisech pocházejí z části ze dvacátých let minulého století. Neboť nám předložil p. bibliothekář musejní zápis, vytištěný v časopise z oněch dob, podle kterého barvy obnovoval Puchmajer.

Pan bibliothekář předložil nám dále Hankův pokus napodobiti starý rukopis, totiž píseň "Na Vyšehrad". Rozdíl v písmě RK. a této napodobeniny je na první pohled zřejmý, nemluvíc o písmě RZ. Předložil nám též písmo Hankovo z různých dob a ukázal, jak se Hanka cvičil v napodobení starého písma teprve, když byl RK. nalezl.

Tyto skutečnosti může každý kdykoliv znovu přezkoumati; i nelze o nich disputovati s nikým, kdo toho neučiní.

Po tomto výsledku upustili jsme v souhlase s celou naší komisí, od dalšího zkoumání, majíce na zřeteli tehdejší poměry. Dr. F. Mareš, prof. univ. Karlovy.