Osobnosti rkp. sporu

Z P R Á V Y
ČESKOSLOVENSKÉ
SPOLEČNOSTI
R U K O P I S N É
Číslo 7.
V Praze, 15. ledna 1937.

Strana 4 a 5:
VZPOMÍNÁME...

4. října 1936 uplynulo 40 let od smrti Julia Grégra, zakladatele české žurnalistiky a tvůrce velké epochy "Národních Listů". Grégr byl duševním vůdcem rukopisové obrany v letech 1886-7, kolem Nár. Listů se, tehdy soustřeďovali všichni pracovníci za pravost Rukopisů. To je snad také příčinou, že jméno a památka Grégrova byla uměle zapomenuta a denní listy, které dovedou pro sebemenší jubilea psát rozsáhlé traktáty, nedovedly nalézt řádky pro Grégrovy zásluhy o národní život. Budoucnost jeho dílo spravedlivěji zhodnotí.

19. prosince 1911 zastřelil se univ. prof. Dr. Lad. Píč, zakladatel české vědy prehistorické. S dvěma kusy RK podnikl cestu do ciziny, aby přivezl osvědčení paleografů o jeho stáří. Doma však nalezl smutný vděk za to, co sám nazval největším činem svého života. Odmítnut a ostře napadán v tisku, podlehl depresi a zemřel uprostřed své nedokončené vědecké práce. Výročí jeho smrti, stejně jako u Grégra, bylo umlčeno. Otázka RKZ je dodnes příliš silnou, než aby dovolila objektivní ocenění díla, které v dějinách české vědy se nezapomene. K. J.

PURKYNĚ A RUKOPISY.

Purkyně a Rukopisy. Svědectvím, jak obrovská jest literatura rukopisová, jest to, že nacházejí se stále neznámé, zapomenuté práce velké důležitosti. Tak upozornil nás v r. 1934 president stát. ústavu radiologického, prof. techn. Dr. Julius Stoklasa na dosud neznámou práci významného českého učence Jana Ev. Purkyhě. - V roce 1841 vzbudila totiž Purkyňův zájem práce Palackého a Šafaříka "Älteste Denkmäler", o níž pak napsal obšírnou kritiku do berlínského časopisu "Jahrbücher für wissenschaftliche Kritik". Tato studie, jednající o rukopise Zelenohorském, je krásným dokladem Purkyňovy vědecké všestrannosti a geniality. P. postavil se zcela na stanovisko pravosti a očekával, že recensovaný spis definitivně spor o RZ ukončí. Ke všem kapitolám spisu připojuje svá vlastní velmi cenná mínění. Největší pozornost věnoval červeným značkám v textu RZ, před nimiž se i Palacký a Šafařík zastavili. A je zajímavé, že jeho promyšlený výklad shoduje se po některých stránkách s vysvětlením, o něž se nezávisle pokusil v nové době J. E. Hanka. K věci se ještě vrátíme. Nejdůležitější je část o t. zv. značkách Straširybkových. V RZ jsou totiž začáteční písmena slov označena červeným obtažením. Dosud domnívali jsme se, že tato okolnost až do roku 1859 byla neznáma, neboť první ji zaznamenal V. V. Tomek (ČČM 1859, 105) a uvedl jako jejího objevitele adjunkta Jos. Straširybku, Někteří obránci vyslovovali sice pochybnost nad prvenstvím Straširybkovým, nebylo však dokladů dřívějších. Objevem práce Purkyňovy prvenství Straširybkovo skutečně padá, neboť P. se o červeně kolorovaných počátečních písmenech slov velmi podrobně rozepisuje na několika místech svého pojednání. - Zprávu o práci Purkyňově podáváme tak opožděně poněvadž se nám nepodařilo v našem státě příslušný spis nalézti. Zajímavé jest, že z 19-svazkového díla v pražské universitní knihovně jest ztracen právě svazek, v němž hledaná studie jest publikována. Spis museli jsme si proto obstarat z ciziny. Zapůjčila nám jej státní knihovna berlínská.
Karel Jelk.

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Vydává Čsl. společnost rukopisná. Řídí redakční kruh. Vychází nejméně čtyřikrát do roka. Příspěvky adresujte Společnosti, Praha I., Konviktská 5. Cena jednoho čísla Kč 1,- (pro členy Společnosti zdarma). Formát 30 x 22 cm.