Z P R Á V Y
ČESKÉ SPOLEČNOSTI
R U K O P I S N É
Číslo 4. (řada II.)
V Praze, 15. prosince 1939.
Strana 51:
Ladislav Matoušek
Davorin Žunkovič
Daleko za hranicemi Protektorátu, v jugoslávském městečku Ptuji
u Mariboru oslavil 1. listopadu 1939 80. narozeniny
jeden z nejstarších pracovníků rukopisové obrany, spisovatel Davorin
Žunkovič. Nevzpomenouti jeho jména a jeho činnosti znamenalo by zavírati
úmyslně oči před onou kapitolou historie Rukopisů, kdy po zdánlivém
vítězství odpůrců došlo znovu k prvnímu hlasitému vzepření se vědecké falši.
Žunkovičův zájem o Rukopisy byl velmi starého data a souvisel s jeho
všeobecným zájmem o otázky slovanského pravěku, kteroužto otázkou se zabýval
ze záliby jako důstojnik rak. vojska při svých pobytech v různých
moravských městech. Již v jeho spise "Slované, praobyvatelé Evropy", který v
německém jazyce dočkal se sedmi vydání, nacházíme odezvu našich Rukopisů.
Cele se však této otázce věnoval v době, kdy profesor Lad. Píč konal
svou studijni cestu po evropských státech, aby přivezl posudky cizích
paleografů o pravosti RK. Od roku 1912 obíral se studiem Rukopisů
již systematicky, a podporován prof. J. Horákem a ostatními
přáteli truchlivě skončivšího Píče, působil silně publicisticky. Svým spisem
"Rukopisové Zelenohorský, Píseň pod Vyšehradem a Králodvorský" (1912), který
vyšel současně německy rozdrtil zcela tzv. důkaz z kryptogramu "Hanka
fecit", když dal poříditi speciální snímky onoho místa RZ
Inž. Skorkovským. Tímto svým činem otevřel oči mnoha vážným
pracovníkům, kteří až dosud nesmyslnému důkazu Dolanského věřili a prorazil
tak první cestu rukopisové pravdě.
Od oné doby neopustil již nikdy frontu aktivních obránců Rukopisů. Před
světovou válkou setkáváme se s ním jako redaktorem německého slavistického
časopisu "Staroslovan" se známou obálkou s obrazem staroslovanského znaku v
roce 1913 až roku 1914 a v četných článcích novinářských. Spolupracoval s
Inž. B. Střemchou, Inž. Barešem a je ve styku dodnes se všemi
novodobými obránci. Ještě v nejnovější době vydal dva spisy o Rukopisech a
to v roce 1933 "Závěr čs. sporu o Rukopisy" a v r. 1935 v jazyce
českém a německém v Jugoslavii "Rukopis Zelenohorský".
Žunkovič neomezil se ale jenom na otázku Rukopisů. Třebaže jeho povolání
profesora vídeňské vojenské akademie nevysvětluje dost dobre Jeho sklony ke
studiu jazyků a historie, stalo se jeho jméno v tomto oboru známé i v
cizině. Zvláště v nčmeckých kruzích vědeckých budily ostré polemiky jeho
názory o slovanské minulosti, v nichž následoval Žunkovič teorie
P. J. Šafaříka a Jana Kollára. Také v dramatické tvorbě setkáváme
se se jménem ŽunkovIcovym. Některá jeho díla dostala se na přední scény.
"Zlatorog" provozován byl v Berlíně a v Praze (Nar. divadlo 1913),
"Vlkodlaka" s hudbou K. Moora hrálo r. 1908 vinohr. měst. divadlo,
Žunkovičovým dílem je také opera "Deseti brat".
Pro svou činnost byl za války těžce pronásledován. Z rakouské
strany pod různými záminkami vedeno bylo s ním dlouhotrvající trestní
řízenI, jež skončilo degradací a žalářem. Po válce byl rehabilitován a jako
podplukovník ve výslužbe řídil studijní knihovnu v Mariboru.
Na území Protektorátu má Davorin Žunkovič přečetnou řadu svých přátel a
známých, kteří vzpomínají významného jeho jubilea. Žunkovič zasluhuje si
naší vzpomínky jako průkopník, který připravil již před 30 lety cestu
dnešní obraně Rukopisů. Dovedl se postavit za vědeckou pravdu a bojovat,
třebas byl příslušník jiného slovanského národa, na nevděčném poli s
tvrdostí a neotřesitelností hodnou úcty i od protivníků. Přejeme jemu i
sobě, aby ještě dlouho na tomto poli vytrval a pomáhal za hranicemi
vracet úctu a uznání k nejstarším literárním památkám českého dávnověku.
ZPRÁVY ČESKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Vydává Česká společnost rukopisná. Řídí redakční kruh. Vychází nejméně čtyřikrát
do roka. Příspěvky adresujte Společnosti, Praha I., Konviktská 5.
Cena jednoho čísla K 2,- (pro členy Společnosti zdarma).
Formát 30 x 22 cm.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná