Osobnosti rkp. sporu

Z P R Á V Y
ČESKÉ SPOLEČNOSTI
R U K O P I S N É
Číslo 4. (řada II.)
V Praze, 15. prosince 1939.

Strana 51:
Ladislav Matoušek
Davorin Žunkovič

Daleko za hranicemi Protektorátu, v jugoslávském městečku Ptuji u Mariboru oslavil 1. listopadu 1939 80. narozeniny jeden z nejstarších pracovníků rukopisové obrany, spisovatel Davorin Žunkovič. Nevzpomenouti jeho jména a jeho činnosti znamenalo by zavírati úmyslně oči před onou kapitolou historie Rukopisů, kdy po zdánlivém vítězství odpůrců došlo znovu k prvnímu hlasitému vzepření se vědecké falši.

Žunkovičův zájem o Rukopisy byl velmi starého data a souvisel s jeho všeobecným zájmem o otázky slovanského pravěku, kteroužto otázkou se zabýval ze záliby jako důstojnik rak. vojska při svých pobytech v různých moravských městech. Již v jeho spise "Slované, praobyvatelé Evropy", který v německém jazyce dočkal se sedmi vydání, nacházíme odezvu našich Rukopisů. Cele se však této otázce věnoval v době, kdy profesor Lad. Píč konal svou studijni cestu po evropských státech, aby přivezl posudky cizích paleografů o pravosti RK. Od roku 1912 obíral se studiem Rukopisů již systematicky, a podporován prof. J. Horákem a ostatními přáteli truchlivě skončivšího Píče, působil silně publicisticky. Svým spisem "Rukopisové Zelenohorský, Píseň pod Vyšehradem a Králodvorský" (1912), který vyšel současně německy rozdrtil zcela tzv. důkaz z kryptogramu "Hanka fecit", když dal poříditi speciální snímky onoho místa RZ Inž. Skorkovským. Tímto svým činem otevřel oči mnoha vážným pracovníkům, kteří až dosud nesmyslnému důkazu Dolanského věřili a prorazil tak první cestu rukopisové pravdě.

Od oné doby neopustil již nikdy frontu aktivních obránců Rukopisů. Před světovou válkou setkáváme se s ním jako redaktorem německého slavistického časopisu "Staroslovan" se známou obálkou s obrazem staroslovanského znaku v roce 1913 až roku 1914 a v četných článcích novinářských. Spolupracoval s Inž. B. Střemchou, Inž. Barešem a je ve styku dodnes se všemi novodobými obránci. Ještě v nejnovější době vydal dva spisy o Rukopisech a to v roce 1933 "Závěr čs. sporu o Rukopisy" a v r. 1935 v jazyce českém a německém v Jugoslavii "Rukopis Zelenohorský".

Žunkovič neomezil se ale jenom na otázku Rukopisů. Třebaže jeho povolání profesora vídeňské vojenské akademie nevysvětluje dost dobre Jeho sklony ke studiu jazyků a historie, stalo se jeho jméno v tomto oboru známé i v cizině. Zvláště v nčmeckých kruzích vědeckých budily ostré polemiky jeho názory o slovanské minulosti, v nichž následoval Žunkovič teorie P. J. Šafaříka a Jana Kollára. Také v dramatické tvorbě setkáváme se se jménem ŽunkovIcovym. Některá jeho díla dostala se na přední scény. "Zlatorog" provozován byl v Berlíně a v Praze (Nar. divadlo 1913), "Vlkodlaka" s hudbou K. Moora hrálo r. 1908 vinohr. měst. divadlo, Žunkovičovým dílem je také opera "Deseti brat".

Pro svou činnost byl za války těžce pronásledován. Z rakouské strany pod různými záminkami vedeno bylo s ním dlouhotrvající trestní řízenI, jež skončilo degradací a žalářem. Po válce byl rehabilitován a jako podplukovník ve výslužbe řídil studijní knihovnu v Mariboru.

Na území Protektorátu má Davorin Žunkovič přečetnou řadu svých přátel a známých, kteří vzpomínají významného jeho jubilea. Žunkovič zasluhuje si naší vzpomínky jako průkopník, který připravil již před 30 lety cestu dnešní obraně Rukopisů. Dovedl se postavit za vědeckou pravdu a bojovat, třebas byl příslušník jiného slovanského národa, na nevděčném poli s tvrdostí a neotřesitelností hodnou úcty i od protivníků. Přejeme jemu i sobě, aby ještě dlouho na tomto poli vytrval a pomáhal za hranicemi vracet úctu a uznání k nejstarším literárním památkám českého dávnověku.

ZPRÁVY ČESKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Vydává Česká společnost rukopisná. Řídí redakční kruh. Vychází nejméně čtyřikrát do roka. Příspěvky adresujte Společnosti, Praha I., Konviktská 5. Cena jednoho čísla K 2,- (pro členy Společnosti zdarma). Formát 30 x 22 cm.