Z P R Á V Y
ČESKÉ SPOLEČNOSTI
R U K O P I S N É
Číslo 4. (řada II.)
V Praze, 15. prosince 1939.
Strana 62:
DIVIŠOVA CHEMICKÁ PRÁCE PROTI RKZ.
Zemřeiý univ. prof. M. Weingart uveřejnil krátce před svou smrtí v
"Časopise pro moderní filologii" (listopad 1938, str. 3-15)
několik soukromých dopisů Divišových z pozůstalosti Gebauerovy.
J. V. Diviš, ředitel cukrovaru v Přelouči, byl totiž jeden z
tajných chemických rádců Gebauerových v jeho polemikách s Bělohoubkem a
Šafaříkem. Otevřeně sám nikdy nevystoupil, nechal za sebe mluvit Gebauera.
V dnešní době, kdy poslední zbytky odpůrců stojí bezmocny proti přesným
chemickým důkazům stáří Rukopisů, kdy není mezi odpůrci pravosti RKZ
jediného chemika (doc. Schacherla v to nelze počítat), učinil Weingart
pokus, vyraziti obraně její nejlepší zbraň publikováním 50 let starých
soukromých dopisů. Obrana může Weingartovi za to vysloviti díky a jest jen
litovati, že Weingart nedožil se také toho, aby posoudil, co jeho článku
řekne obrana. Práce Divišova byla podrobena univ. prof.
V. Vojtěchem a prof. inž. K. Andrlíkem odbornému studiu a
laboratornímu přezkoušení a o výsledcích přineseme později obšírné
pojednání. Diviš ukázal v dopisech úžasné nevědomosti o chemické
podstatě písma i psacího podkladu; uveřejněním dopisů Weingart jeho památce
nikterak neprospěl. Vítáme-li publikaci dopisů, jest to jen proto, že
poznáváme autenticky námitky odpůrců Bělohoubkových, kteří styděli se za
života Bělohoubkova čestně proti němu vystoupit a volili cestu babského
našeptávání. Zveřejněním dopisů jest nyní posice Bělohoubkova neobyčejně
posílena.
L. Matoušek.
ZPRÁVY ČESKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Vydává Česká společnost rukopisná. Řídí redakční kruh. Vychází nejméně čtyřikrát
do roka. Příspěvky adresujte Společnosti, Praha I., Konviktská 5.
Cena jednoho čísla K 2,- (pro členy Společnosti zdarma).
Formát 30 x 22 cm.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná