Osobnosti rkp. sporu

RUKOPIS
ZELENOHORSKÝ
Faksimile - přepis - poznámky.
Praha 1935.

O b s a h:
K historii RZ. (K.T.)
Popis RZ. (K.T.)
Faksimile RZ. (L.M.)
Text rukopisu Zelenohorského. (K.T.)
- přepis písmenný
- přepis fonetický
Vysvětlivky.
Zkratky.

Faksimile RZ.

První faksimile RZ bylo kreslené a rozmnoženo bylo litograficky. Ostatní faksimile byla pořízena moderní reprodukční technikou.

Litografie RZ (zhotovená K. Hennigem roku 1835 pro "Älteste Denkmäler der böhmischen Sprache", jež vydali Palacký a Šafařík r. 1840), ukazuje zajímavě, jak se vyvíjí obkreslování písma, jehož kreslič dosud plně neovládá. První stránka Hennigova vzbuzuje dojem nejistoty; sžil se s písmem RZ až na pozdějších stránkách. Reprodukce tato je ve skutečné velikosti.

Časově následují zinkografické reprodukce Husníkovy z r. 1886 ve Wiesnerově vydání RKZ s ilustracemi Alšovými a Zákrejsovým úvodem. Jsou ve skutečné velikosti, spolehlivé však plně nejsou, protože několik míst, která vyšla nejasně, bylo retušováno, a to chybně. Podruhé bylo Husníkových štočků užito r. 1931 v Marešově "Pravdě o RKZ".

Z druhého kresleného faksimile RZ, jež pořídil Fr. Kasalický, byla v časopisu "Archa" (roč. III., seš. 8) roku 1915 otištěna zmenšená autotypická reprodukce, jež se pokouší o rekonstrukci miniaturních obrázků, které tehdy někteří obhájci RZ se domnívali v RZ viděti.

Posléze r. 1931 vyšla v Unii péčí České akademie hlubotisková reprodukce RK a RZ podle fotografií univ. prof. dra V. Vojtěcha (RZ je proveden též barevně) s poznámkami dra V. Flajšhanse. Reprodukční technika vykázala tu sice některé nedostatky, ty však nepadnou do oka na první pohled, nýbrž až při velmi podrobném srovnání s originálem.

Naše faksimile

vykresleno je ve skutečné velikosti podle fluorescenčních fotografií prof. V. Vojtěcha a opraveno srovnáním s originálem. V reprodukci této - jež určena je jen ke snadnému čtení - nelze ovšem konati žádných vědeckých badání; k tomu lze použíti jen originálu nebo přesných fotografií.

Písmena v reprodukci položená jsou v originále barvy špinavě zelené. Barva červená vyskytuje se v rukopise v několika (snad třech) druzích. Některé značky, které, jak se zdá, nepatří k textu a jsou tvořeny znatelně světlejší červení, označeny jsou ve faksimile šrafováním, ostatní červené plošky označeny jsou pouhým obtáhnutím. Na straně 4., řádek 3. zd., nachází se místo, jež platilo kdysi za kryptogram Hanka fecit. Jednotlivé druhy červeného barviva, jimiž toto místo je provedeno v originále, nejsou v reprodukci odděleny, neboť je to velmi obtížným - ne-li nemožným - úkolem, který daleko přesahuje hranice tohoto spisku.

Připojené číslo v pravém rohu označuje číslo strany a v levém rohu zakreslena je situace strany na dvojlistech. L. M.

Příloha: FAKSIMILE [ 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 ]

RUKOPIS ZELENOHORSKÝ. Faksimile - přepis - poznámky.
Vydání textu RZ padesáté sedmé, RZ ve faksimile vydání šesté. Úvod, přepis textu a poznámky od Karla Třesky. Faksimile od Lad. Matouška. Pro edici Tři Pruty Svatoplukovy v 300 exemplářích vytiskla tiskárna Verner a spol., Praha XVI., Palackého tř. 38 z toho 20 číslovaných výtisků na holandském japanu. Faksimile rozmnožila positivem na papíru "Mag" planografie K. Krále, Praha II. V Praze MCMXXXV. V generální komisi knihkupce A. Neuberta, Praha II., Hybernská čís. 12.