Osobnosti rkp. sporu

Václav Bolemír Nebeský
O literatuře

Strana 169 až 171:
ZPRÁVA
o paleografickém vyšetřování rukopisu
Písně milostné krále Václava

Museum král. českého chová ve své sbírce rukopisů jednotlivý list pergamenový, jenž na jedné straně známou z Rukopisu Kralodvorského báseň Jelen, na druhé pak český text jedné ze tří králi Václavu připočtených německých písní milostných obsahyje. Tento list se dostal do našeho Musea v dubnu r. 1819 prostřednictvím tehdejšího nejvyššího purkrabí J. Ex. p. Frant. hraběte Kolovrata-Libštejnského, spolu s přípisem nebožtíka Zimmermanna, kněze řádu křižovnického a skriptora při c. k. pražské universitní knihovně, kterýmžto přípisem on dotčený rukopis co nejstarší, jak udává, z 12. stol. pocházející památku literatury české p. nejvyššímu purkrabí podává, aniž při tom čehož dotýká o nalezišti aneb o způsobu, jakýmž v držení tohoto listu přišel.

Dobrovský dal si snímek tohoto rukopisu učiniti, kterýž se též v našem Museu chová, a položil v poznámce na obálku připsané jeho stáří do 13. stol., a sice za tou příčinou, že překlad písně krále Václava I. obsahuje.

Tiskem vydal po prvé tento český text p. V. Hanka ve svých Starobylých skládáních (sv. V. str. 220); i považovali jej někteří za originál, německý pak text za překlad, jejž nějaký kočující pěvec německý při dvoře krále Václava učinil a jemu věnoval, náhled to, proti němuž se soudné strany odpor se kladl, jmenovitě od p. Palackého v Dějinách národu Českého (II. 1. p. 97), kdež on tuto báseň sladkou slátaninou (ein süsses Verbiage) bez určitého rázu a idey nazývá.

Okolnost, že v české literatuře skoro vesměs této písni jen jakási zevnější, ne tak zvláštní vnitřní cena se přisuzovala, a pak i ta okolnost, že kritičtí mužové, ježto rukopis viděli, jmenovitě Dobrovský, kterýž tenkráte v takových věcech spíše k přílišné podezřivosti než k lehkověrnosti se nachyloval, žádné pochybnosti o něm nepronesli, služiž k vysvětlení toho, že nikdo na paleografické vyšetření jeho nepomyslil. Toť se nestalo i když p. prof. Dr. M. Haupt ve Zprávách o jednáních lipské společnosti nauk (VIII, str. 257) z vnitřních filologických důvodů o starém původu českého textu jakousi pochybnost pronesl, neboť učiněné námitky byly zajisté takové, že z nich podvrženost textu nutně nevyplývala, jakož i dotčený ostrovtipný a učený kritik s určitostí své pochybnosti o pravosti jeho nepronesl.

Znovu o věc tu zavadil r. 1856 p. Dr. Jul. Fejfalík a na jeho zadání ustanovil Výbor Musea král. českého v sezení svém dne 13. ledna 1857 komisi z pp. archiváře K. J. Erbena, prof. V. V. Tomka a J. E. Vocela k paleografickému vyšetření onoho rukopisu. Komise požádala p. bibliotekáře Dra. P. J. Šafaříka a později též p. prof. Dr. Fridr. Rochledera, aby se v tomto vyšetřování účastnili, a podala již v sezení Výboru musejního dne 17. února 1857 zprávu o výsledku své práce, jenž se tuto v krátkosti u veřejnou známost uvádí.

Na první pohled vzbudily jak písmo tak inkoust rukopisu u komise podezření a když pouhým již okem a ještě patrněji pomocí skla stopy staršího odstraněného písma pod nynějším textem viděti bylo, vzrostlo toto podezření ještě více a došlo později užitím lučebných prostředků úplného stvrzení. Potřela se totiž některá místa po krajích a v textu sirníkem amonatým a později v přítomnosti p. prof. Dra Rochledera ferrokyanovodíkem, i zjevily se docela patrně písmena, ozdoby a známky dřívějšího textu, a sice nejen po okraji, ale pod a mezi řádkami nynějšího textu. Nemůže tedy býti pochyby, že nynější český text na palimpsestu napsán jest. Původní, škrábáním pergamenu odstraněný latinský text nese ale, jak písmena, ozdoby a známky užitím prostředků lučebních se zjevivší patrně dosvědčují, na sobě ráz mnohem novější doby než písmo Písně milostné. Onyno totiž musejí se do 15. stol. klásti, kdežto nynější český text za písmo 13. ano 12. stol. jmín býti chce; nemůže tedy býti pochyby, že výrobek mnohem pozdější doby a s úmyslem podvodu předsevzaté napodobení staršího písma jest.

Poznámky bibliografické a věcné:
Krátkou tuto zprávu psal Nebeský pro úřední potřebu jako sekretář Musea. Byla čtena a schválena v sezení Výboru musejního dne 1. prosince r. 1857. Je zajímavá tím, že nedůvěru v pravost této památky projevil Nebeský už před pěti lety (tedy před paleografickým zkoumáním) v rozpravě o Rukopisu Kralodvorském (ČČM 1852, 1853, též zvláštní otisk 1853) a pak hlavně ve studii, přednesené roku 1854 v Učené společnosti (srv. Sitzunsberichte 1854, 80), vydané časopisecky pod názvem Král Václav I. milostný básník německý (ČČM 1854).

Časopis Musea království Českého
Ročník XXXII., 1858, svazek 1., (strana 136-137).

V. B. Nebeský: O literatuře
Kritická knihovna, svazek jedenáctý. Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1953. Vydání první. Formát 20 x 13 cm. Počet stran 267.

Městská knihovna v Praze [sign. X 137]