Nebeského úvaha vyšla v Kritické příloze Národních listů z roku 1864 (str. 81-85, 141-145) patří k nejlepším pracím, jež vyšly z pera Nebeského, a je dodnes ceněna jak po stránce metodické a obsahové, tak i v pojetí.

Strana 98 až 99:

Že v našem národu též v jedné době epické národní básnictví kvetlo, toho důkazem jsou zpěvy rukopisu Kralodvorského, jichžto obdobu se srbskými velký v tom oboru znalec Jakub Grimm pozoroval. (Wuk's Stephanovitsch Serbische Grammatik, str. XIX). Tato doba dávno minula a v nynějších našich prostonárodních písních epických (baladách) není ani stopy s epickými zpěvy Kralodvorskými, kdežto ale lyrické (ženské) písně Kralodvorské s nynější naší prostonárodní lyrikou leckdes ještě se srovnávají.

Strana 217 až 218:
Miroslav Heřman
Poznámky bibliografické a věcné:
- toho důkazem jsou zpěvy rukopisu Kralodvorského -  Nebeský byl odpůrcem pravosti Rukopisů. Poukázal v několika pracích na některé podezřelé okolnosti, ale přesto pokládal za úřední povinnost, jsa zaměstnancem Musea, v němž byli vesměs přívrženci pravosti, i vzhledem k tehdejšímu obecnému mínění, hájit jejich pravost. Tu hájil proti svému přesvědčení, zejména když byl podezírán neprávem z autorství anonymního článku "Rukopisné lži a paleografické pravdy" v něm. deníku Tagesbote aus Böhmen z r. 1858. (O jeho rozporech v nazírání na pravost Rukopisů viz J. Jakubec, Dějiny II., str. 988).

Městská knihovna v Praze  [sign. X 137]