Dopis Jana Nerudy Juliu Grégrovi
(22.3.1886)

Milý Julie!

Ještě jsem "Athenaeum" ani nedočet; včera stonal jsem trochu a dnes mi čas nestačil - je toho náramně našlapáno. Nemám tady ještě úsudku podrobného. Avšak celkem lze už říci toto: Gebauerovy vývody lze číst. Nepřesvědčují sice, ale je v nich alespoň nějaký obsah. Také Gebauer je a byl účelný, chtěl a priori, aby mohl dokázat faleš, a dle toho pracoval; postup ten je ale u něho maskován. Za to ty Masarykovy nejsou téměř ke čtení; člověku jde hlava kolem. On chce, aby byl R. falešný, a už říká , že je a teprve hledá důvody! A to je "věda", "vědecké"! Praví: ty a ty zkoušky jsou nutny, a tímtéž dechem řekne, že nedokazují ale pranic. To je děsné. Říká, že se chce nechat přesvědčit, ale zároveň ve všech variacích naznačuje, že jeho nepřesvědčí nikdo. To je českému citu protivno.

Teď vidíš snad už, že G. schválně čekal, až bude H. hotov; říká to zřejmě, že články v "Osvětě" a "Národních" daly k nynějšímu podnět. Věc čistě osobní mezi H. a G. a třeba na to položit váhu.

Poznámky si činím a pak Ti je pošlu. Snad za čas? Budeš psát? Jen si sestav, budeš-li, dobře materiál, neboť pak už musíme přenechat práci nějaké té komisi tedy, ač nepřihodí-li se ještě něco zcela zvláštního nebo i osobního.

Zatím se srdečným pozdravem
Tvůj
Neruda


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná