Osobnosti rkp. sporu

Dopis Jana Nerudy Juliu Grégrovi
(29. - 30. března 1886)

Milý Julie!

Upozorňuju Tě zatím na zajímavou věc.

Myslím, že loňského roku měli jsme fejetonek, nadepsaný Podzemní Praha nebo nějak podobně (od architekta Wiehla, jenž však nebyl tuším podepsán), kde také krátce uvedeno, že tam kdesi pod křížovnickým klášterem nalezen nověji starý, kamenný pilíř mostu přes Vltavu, který tu stál před nynějším kamenným. A ještě předtím tam byl as najisto dřevěný - jako se dělo tenkráte asi všude.

Dej si ten fejeton vyhledat. Pomůckou k hledání - ale nebude beztoho těžké - může býti administrace, která Wiehlovi zaslala honorář. Třeba by mohl také někdo k W. dojít - kdyby se článek nenašel -, W. je téměř pořád na svém staveništi, na Pořiči.

Mrcha chlap, ten Hanka! I kamenné pilíře do řeky nastavěl, jen aby učinil Ruk. pravděpodobnější a pozlobil p. Masaryka, c. k. universitního profesora! -
Tvůj
Nd

To III. číslo je pro M. - G. pravý pohřeb - máš znamenitý materiál.

Až budeš mluvit o pokrytém nařknutí Jungmanna, zcuchej je. Je v tom děsná frivolnost! Také čest mrtvých je svata, čest takových mrtvých pak, jako Jungmann, je zároveň čest národu - jak nazvat člověka nebo lidi (jsou tam v Ath. čtyři pomáhači), kteří na ni sahají, ač důkazy teprv hledat chtějí! - Ovšem sahají ještě netroufale, pokrytě.

U příloze právě mne došlý lístek. Snad je obsah jeho důležit. -

Je neztrácejme z očí pro RK proud v národě proti Šaršmídovi; má se proudit šíř, než činí. Ať nemáme ze sporu přec jen škodu.
Tvůj
Nd