Opis z panelů výstavy týkající se Rukopisů:

... V polovině 70-tých let přichází zlom. Podává důkazy o podvrženosti Rukopisů. Je za to ostouzen a označen za zrádce národa. Potvrzení svých závěrů se nedočkal. Umírá ve Vídni 23. března 1882.

Boj o pravost Rukopisů

V souvislosti se studiem historického vývoje české řeči se A. V. Šembera počátkem 70-tých let začíná hlouběji zabírat Rukopisy Královédvorským a Zelenohorským, jejichž byl původně nadšeným obdivovatelem. Brzy rozpoznává jejich nedostatky, nabývá pochyb a po několika letech práce je přesvědčen o jejich nepravosti.

Přesto váhá, spolupracuje s profesorem Ant. Vaškem z Brna a ujišťují se o nezvratnosti svých závěrů. Profesor Vašek se rozhodne výzkumy zveřejnit, uznávaný a obdivovaný Šembera se s ohledem na svůj věk rozhodne boji vyhnout. Radí se s přáteli, kteří mu doporučují veřejně nevystupovat, ještě 31.7.1879 píše dceři Zdeňce, že on už žádné kroky podnikat nebude a vše nechá na Prof. Vaškovi. Roku 1879 však vychází jeho článek "Libušin soud, domnělá nejstarší památka řeči české, jest podvržen, též Zlomek evangelium sv. Jana."

Reakce české veřejnosti je drtivá. Má podobu historické štvanice a Šemberovi věcné argumenty málokdo bere na zřetel. Je napadán nejen on, ale i celá jeho rodina, odvrací se od něj Vídeň, Praha, Morava, pro kterou tolik udělal, dokonce i v rodném Vysokém Mýtě se lidé ostýchají objevit se v jeho společnosti. Přední český bohemista, otcovský vůdce mladší generace obrozenců je náhle zrádcem, nedoukem, zaprodancem...

Ve vitrinách jsou ukázky knih:
- Almanah na oslavu sedmdesátých narozenin A. V. Šembery (Vídeň 1877)
- Wpád Mongolů do Morawy (W Holomouci 1841)
- Kdo sepsal Královédvorský rukopis roku 1817? (Vídeň 1880)

Dále je vystavena busta A. V. Šembery  (autor neznámý).

Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě vlastní rozsáhlou pozůstalost rodiny Šemberovy. Velmi záslužná je vydávaná edice Korespondence A. V. Šembery, která má již 5 svazků.