Jindřich Šohájek
PAMĚTI
RKZ.
Pamětí díl IV., část 2.
Vzpomínky, úvahy a komentáře.
Čsl. společnost rukopisná.
Praha, 12. května 1953.
(rukopis - 474 stran)
Strana 473 až 474:
Doslov.
Ukončuji druhou část svých Pamětí o RKZ. Moje vzpomínky a úvahy obsahují
zde dobu asi šesti let od let třicátých, kdy dokumentární fotografie
Vojtěchovy a k nim připojené "Poznámky" Flajšhansovy nákladem České Akademie
vytvořily psychologicky příznivou basi pro pokračování obrany R-ů.
Č. Akademie ku škodě čes. kultury i soc. prestiže nevyvodila ze
zkoumání Vojtěchova nijakých konkrétních závěrů. Nesplnilo její toužebnou
naději - důkaz falsa RKZ - naopak, petrifikovalo kladné výsledky dřívějších
chemiků pro pravost R-ů. Č. Akademie zklamána tichounce se stáhla do
své olymské ulity. Dle osvědčené realistic. metody nastalo nějaký čas -
silentium. Ani jediný, poslední vědecký čtyřnásobný konvertita
prof. Flajšhans neměl odvahu zvolati "spadl nám kámen ze srdce". Ale v
resumé svých "Poznámek" přiznal "cílem tohoto vydání není dokázati nepravost
ani hájiti pravosti, předkládá pouze texty, ať mluví samy". Čili čtenáři,
rozhodni si sám! My víme, že nic nevíme. Prof. Mareš na podkladě
Vojtěchova zkoumání rozšířil své dílo o nové výsledky věd exaktních,
seskupil kol sebe kruh badatelů a spolupracovníků mladé i starší generace.
Výsledkem tohoto ideálního úsilí za rehabilitací R-ů bylo - utvoření kruhu
mladé generace akademické a založení Čsl. Spol. Rukopisné. Obě sdružení
spolupracovala svorně vedle sebe pod praporem Čsl.Sp.R. Vědečtí odpůrci,
přeceňující svoji oficiálnost a podceňující obranu překvapením si protírali
oči. Přiznávají ve své korespondenci, že se opozdili. Nejsou již schopni
obraně R-ů vědecky čeliti; vysílají do boje jen jednotlivce druhé garnitury.
Jimi ovlivněná žurnalistika zatahuje otázku R-ů na pole politické, schovává
se za jméno původního organizátora protirukopisného boje, terorisuje,
nadává, denuncuje, máť ještě mnoho možností másti veřejné mínění, štváti
dokonce k brachiálnímu násilí.
Tímto ukončuji další své vzpomínky a úvahy o rukop. otázce. Domnívám se,
že jsem vypsal zcela objektivně vše, co se dělo s obou sporných stran.
Nezamlčuji ani případy, o nichž by druhá strana pomlčela. Nová obrana v čele
s duchovním vůdcem prof. dr.Frant. Marešem kráčí dále pevně za
cílem rehabilitace RKZ u vědomí, že plní přání národních buditelů, z nichž
jeden z největších Pavel. Jos. Šafařík ve svém odkazu tak krásně se
vyjádřil. Ku konci mám jedno přání, abych přes svůj vysoký věk a nepevné
zdraví dílo své s pomocí Boží ku konci přivedl.
V Praze, dne 12. května 1953.
Jindřich Šohájek
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná