Osobnosti rkp. sporu

Milan Machovec
TGM a patologické jevy moderní doby
Praha 1993.

Strana 30:
Milan Machovec
TGM a patologické jevy moderní doby
(úryvek z přednášky prof. Machovce)

Tak už jeho první velký zápas v Praze. Málo se ví, že vlastně rukopisný boj nezačal ani Gebauer, ani Masaryk, začal ho profesor Kvíčala. Sám byl jedním z těch, kteří měli věhlasné postavení na této universitě. V pravost Rukopisů již sám nevěřil.Začal s tím, když si myslil, že doba bude zralá, aby se národ zbavil bludu, že má nějaké Rukopisy. Tenkrát se strašně nosila věta: "My měli své Rukopisy, když ještě Němci lezli po stromech!" Jako by nám to bylo dneska k něčemu dobré... Kvíčala tedy v jistém smyslu nastrčil Masaryka, aby pobídl Gebauera k činnosti. Načež ale ten úder a ten odpor národa, který nedlouho předtím zažil premiéru Smetanovy "Libuše"; Smetana to samozřejmě nemohl vědět, kde se některé verše opírají o ty domnělé Rukopisy; Eliška Krásnohorská tehdy proklela i Masarykovu matku - Je to vůbec možné, že česká žena zplodí takového člověka? A tu Kvíčala ze zbabělosti opět otočil a začal Rukopisy obhajovat!

To byl tedy zase složitější, zajímavější fenomén nežli ředitel gymnázia v Brně. Kvíčala sám měl dobrou vůli Rukopisy rozbít, sám k tomu dal první podnět a pak..., čeho se zalekl, vlastní slabosti nebo národa, že mu budou řvát pod okny? Jak může žít a jak může vychovávat na universitě, když sám má o sobě tuto představu, když ví, že organizuje něco, čeho potom sám vystupuje jako odpůrce? To jsou samozřejmě věci, které Masaryka znepokojují.

Z těch různých zápasů, které prožil v té době, byla nejtěžší hilsneriáda. Zatímco třeba v Rukopisech mu pomáhali Gebauer a jiní profesoři, tak při aféře Hilsnerově, kdy šlo o tohoto neznámého, nesympatického Žida, ponechali Masaryka úplně samotného.

Masarykova praktická filosofie
Sborník z přednáškového cyklu Masarykovy společnosti. Náklad 1000 výtisků. Vydala Masarykova společnost. Praha 1993.