Masarykův sborník
Časopis pro studium života a díla T. G. Masaryka
Ročník I. 1924-1925
Strana 313:
K bojům o Rukopisy
Vzpomínku na rukopisné boje uveřejnil Primus Sobotka v Lidových novinách
z 23. září 1924 (ročník 32, číslo 478) pod názvem Poslední
boje o Rukopisy. Vypravuje o své schůzce s profesorem Gebauerem a
Masarykem v Ungrově kavárně v roce 1886 před zahájením bojů.
Primus Sobotka byl požádán jako tehdejší předseda literárního odboru
Umělecké besedy, aby promluvil o Gebauerových pochybnostech
o Rukopisech v Umělecké besedě; měl také napsat článek do Zlaté
Prahy. Schůze Umělecké besedy skončila prý rozčileným odporem proti
pochybnostem, které Sobotka přednesl. Článek Sobotkův do Zlaté Prahy přijat
nebyl. Primus Sobotka rekapituluje pak další průběh sporů o Rukopisy a
projevuje mínění, že důkaz Josefa Hanuše o Lindově autorství epických
básní rukopisu Královédvorského je pochybný, protože prý jeho talent
básnický nedostupuje úrovně básní rukopisných.
Feuilleton svůj končí Primus Sobotka:
"Gebauerovi nemohli na kobylku. Ale pro Masaryka měla ta věc nemilé
následky:
Tehdy chystal se Jan Otto vydávati nový Slovník naučný, k němuž konal
přípravy. Redaktorem měl býti profesor Masaryk, jenž se ujal horlivě
podniku, a brzo mělo se začíti s vydáváním. Vtom strhl se nový boj
o Rukopisy a bázlivý Otto dostal strach, aby podnik neztroskotal hned v
počátcích. Proto byl Masaryk přinucen vzdáti se redakce a vedení Slovníku
odevzdáno do rukou universitních a technických profesorů. Také Athenaeum
brzo zaniklo.
Masaryk nebyl ani zvolen za člena Čestné akademie císaře Františka
Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Kdepak, takový rebelant! A dnes je téže
akademie protektorem. Tak se časy mění!"
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná