Osobnosti rkp. sporu

Masarykův sborník
Svazek IX. 1993-1995
Ústav T. G. Masaryka
Praha 1997.

Strana 59 až 69:
Josef Hanzal
T. G. Masaryk a Jaroslav Goll

"Jaroslav Goll byl gentleman, v Čechách zjev vzácný." - Tato slova napsal Masaryk v kondolenci paní Gollové a vyjádřil tím velice přesně podstatu skvělého historika a člověka, s nímž se stýkal a spolupracoval v mládí a s nímž se později rozešel. ...

Jaroslav Goll se, jak známo, spolu s Otakarem Hostinským zasloužil o Masarykův příchod do Prahy. Při rozdělení Karlovy univerzity r. 1882 upozornili na vídeňského docenta filosofie a získali ho pro pražskou univerzitu. ... Nejvíce se stýkal s mladšími kolegy z univerzity, kteří tvořili kroužek spjatý stejnými či podobnými názory vědeckými i politickými. ...

Živým tématem, které nadlouho zaplňovalo diskuse, se staly Rukopisy. Rukopisné boje rozdělily tuto skupinu na odpůrce a obhájce údajně starobylých literárních památek. Masaryk a Goll patřili spolu s Gebauerem k těm, kdož odhalili jejich nepravost a nikdy ze svých stanovisek neustoupili.

Masaryk a Goll se spřátelili a jejich rodiny se v prvních létech také dosti často navštěvovaly. Spojoval je i zájem o umění, zvláště hudbu. ...

Koncem osmdesátých let se vzájemný poměr obou mužů začal kazit. Příčinou se stala zejména Masarykova veřejná politická činnost a rozdílné nazírání na některé dobové události a lidi. Nové světlo na tento proces vrhá posud nevyužitá vzájemná korespondence. Základní příčinou rozporných názorů a jistého rozladění se stalo Masarykovo jednání s mladočechy, hlavně s Juliem Grégrem. ... Goll Masaryka přemlouval, aby zanechal aktivní politiky a napsal sociologii, jak se chystal, že by tím české věci prospěl.

Gollovi, podobně jako dalším, nikoli pouze staročesky orientovaným lidem, vadily především metody, jichž používala mladočeská politika a publicistika. Nešlo jen o mementální, denní záležitosti, ale i o hodnocení minulých let české politiky. V tom směru bylo pro Golla mladočeské počínání zcela nepřijatelné; sdělil to Masarykovi zcela jednoznačně: "1. Grégr je lump, když řekl, že rukopisný boj v Athenaeu začal se za reakce Bráfa. 2. Do jakého světa Vás postavil. Každý nezasvěcený musí za to mít..., že nyní vinu svalujete na Kvíčalu. Vy přece byste měl hrdým býti za Vaše účastenství ve sporu o Rukopis královédvorský." *)

*) Archiv T. G. Masaryka, Gollovy dopisy, založené zcela nelogicky do oddílu "Masarykovy politické statě", 32/2. Dopis z 28.1.1891.

Z toho, co víme odjinud, nelze soudit, že by se Masaryk nějak zásadně distancoval od svých stanovisek vyjádřených v rukopisném boji. Nicméně šel dále a dostával se do jiných pozic a problémů a nutně se vzdaloval starým přátelům i svým vlastním názorům - tedy i Gollovi. ...

Masaryk na rozdíl od Golla se nerad a málo vracel k minulosti, vše, co se událo, i to, v čem měl aktivní podíl, pokládal za uzavřené a nemínil se k tomu vracet. U Golla se projevovalo jeho odlišné hledisko historika, jakož i přesvědčení, že některé otázky jsou stále živé a jejich pravdivé vidění a výklad jsou nezbytné pro současnost. Proto Masaryka naléhavě žádal: "Jestliže ještě jednou, snad naposledy, chcete slyšeti mou radu, vypište v Času vše dle pravdy. Zásluhu o rukopisný spor má: 1. Gebauer, 2. Vy a pak - Kvíčala." (Příznačné je, že sebe cudně vynechává.) "Nesvalujte vinu na nikoho a přičítejte si zásluhu. Já kdybych byl Gebauerem, rval bych se o tu zásluhu, kterou nyní Grégr dává Bráfovi a Kvíčalovi. Nepochopuji, že to necítíte, jak ošklivé to bylo, co Grégr udělal. Snad právě v tom stavu, ve kterém jsem, schopen jsem cítit - sub specie aeternitas."