Osobnosti rkp. sporu

A T H E N A E U M
listy pro literaturu a kritiku vědeckou
Ročník V. Číslo VIII. B. (15. května 1888)

Strana 240:
Dodatek ku předchozímu článku.

(Předchozí článek Příloha od J. Gebauera pojednává o příloze
k únorovému číslu Athenaea - "Důkaz proužkový").

Pánové, kteří podali dotčený výklad 2. a 4. odřízku, zapomněli ve svém výkladu na odřízky 1. a 3., ačkoli prof. Gebauer obojí náležitě srovnal. Obhájcové si nevšimli velikého rozdílu těchto dvojích odřízků, že totiž na 1. a 3. trupy liter jsou rozříznuty, kdežto na proužku 2. a 4. litery až na uvedené malé vyjimky zůstaly celé: jak vysvětliti náhodu, že týž řez na jedné straně rozřezuje trup mnohých liter, kdežto na straně druhé liter (téměř všech) všelijak jen se dotýká? Tuto nesrovnalosť nelze jinak vysvětliti, než tím, že písař psal na proužku, nikoli na celém listě. Představme si jen náležitě - kdo chceš, udělej si pokus! - jak se nám na proužku píše, jednou k řezu, podruhé od řezu: píšu-li k řezu (resp. k okraji) listu, často nedopíšu poslední litery na kraji; i písař RKého na odřízku 1. a 3. mnoho liter nemohl dodělati. Pravděpodobné číslo nedopsaných liter rovná se pravděpodobnému číslu liter přeříznutých kolmým řezem liter a proto odřízek 1. a 3. má necelých liter tolik, že by se snad z jejich počtu nemusilo proti RKému nic vysuzovati. Píšu-li však od řezu (resp. od kraje listu) nevěda, že mám velikou většinou začátečních liter dělati necelých, postavím litery podle řezu - a ovšem že pak a) spojovací vláskovou čárkou tu i tam počínám od samého řezu - (ta čárka pak může se považovati za "přeříznutou") - a že b) tu i tam dělaje trup liter (čárky tlusté) pérem přesahuji přes okraj listu. Taková litera pak zdáti se může "přeříznutou", "naříznutou", v "samém řezu" atp.

Tento rozdíl odřízků 1 + 3 a 2 + 4 nelze vysvětliti jinak a jest tak veliký, že v tom případě, že by stránky 2. a 4. byly normalními, 1. a 3. by byly nenormalními: jestli že kolmým řezem litery tak se přistřihují, jak na 2. a 4. odřízku, pak odřízky 1. a 3. jsou falsa: avšak jak může na témž listě týmž řezem po jedné straně býti odřízek pravý a po druhé stránce odřízek nepravý? Zkrátka - logický výklad proužkům není jiný, než který podal prof. Gebauer; neboť nemůže býti nahodilým, aby všecky litery na 2. a 4. odřízku byly jen jaksi taksi "naříznuty", "přiříznuty" atp., kdežto by na témž listě na protější straně týmže řezem (na odřízku 1. a 3.) byly náležitě proříznuty, - tolik prostá úvaha každému ukáže, i když se nepustí do logických soudův o kombinacích pravděpodobnostních.

Redaktor.