Naše doba
revue pro vědu, umění a život sociální.
Vydavatel: Dr. Jos. Laichter
Redaktor: Prof. Dr. T. G. Masaryk
Ročník VI.
Praha 1899.
Hanka spolufalšovatelem Rukopisu Královédvorského.
Z P R Á V Y
Strana 479 a 480:
Hanka spolufalšovatelem Rukopisu Královédvorského. Tzv. obhájcové
starých rukopisů pořád žádali, aby jim falšovatel byl jmenován, kdo prý
kolem 1817 mohl vybásnit písně tak znamenité? K otázce dána odpověď
dostatečná průkazem, že se básně ani formou ani obsahem nijak nevymykají
době svého objevení. V té příčině kladl jsem já se strany své důraz
hlavně na obsah. Zhostí-li se člověk předsudku, vznikajícího z víry v
starobylost, musí poznat, že obsah ten je chatrný. Já ovšem víry v
starobylost rukopisů nikdy neměl a opakuji, že jsem vůbec nikdy nemohl
pochopiti, jak se nicotnost obsahu po stránce kulturní a aesthetické nemohla
poznat. Na mne rukopisy svou prázdnotou, neurčitostí a nepěkností vždy
dělaly dojem slátaniny.
Nazírání mé novějším bádáním se stále potvrzuje. Zejména vyšlo právě v
Listech Filolog. pojednání prof. Máchala: Hankovy ohlasy písní ruských.
Příspěvek k dějinám provenience RKho.
Prof. Máchal Hanku k RKému přivázal přímo řetězem. V Moskvě vyšlo
2. vyd. Čulkova sborníku různých národních i umělých písní již 1780;
1810 vyšel podobný sborník pod titulem Písenník. Oba tyto sborníky jsou v
Museum z pozůstalostí Hankovy; Hanka v nich má vlastnoruční vpisky.
Z těchto dvou sborníků podával Hanka před a po r. 1817 ohlasy;
bral myšlénky, obrazy a postup básní, k tomu vybíral si jednotlivá slova a
celé věty, někdy píseň Hankova je téměř překladem písně ruské. (Mezi jinými
patří sem také sporná báseň "Na sebe".)
V duchu a způsobu těchto ohlasů ruských (a částečně srbských) národních
písní slátány jsou také podvrženiny jako "Píseň pod Vyšehradem": v Čulkovi
má svou téměř doslovnou předlohu.
A stejné jsou v témž Čulkovi doslovné předlohy lyrických (také i jiných)
písní rukopisu Král. Parallely, které jsem před lety nalezl (pídil jsem se
již tenkrát po Čulkovi, ale marně) ve sbírce Pračově, jsou již ve sbírce
Čulkova nebo v Písenníku. Chyby v komposici, které jsem vytkl, vysvětlují se
teď pěkně sešíváním částí z různých písní.
Pro lidi vědecky myslící rukopisy jsou dávno překonány. Běží jen o to,
abychom se zhostili ducha té kulturní politiky, ze které podvrhy vznikly -
naši milí předkové à la Hanka chtěli svět a ovšem i nás - sebe -
prostě řečeno obelhat kulturou falešnou. Tento duch Hankův a falešných
rukopisů posud straší nejen v těch našich akademiích a různých
starosvětských tzv. učených a literárních společnostech, straší v zastaralé
žurnalistice, straší v literatuře a v politice - všude. Pokud tento duch
nebude vypuzen na dobro, zlo, které falšovatelé spáchali, nebude odstraněno.
(M.)
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná