Osobnosti rkp. sporu

T. G. Masaryk
Hanka spolufalšovatelem Rukopisu královédvorského.
1899

Strana 479 a 480:

Hanka spolufalšovatelem Rukopisu královédvorského. Tzv. obhájcové starých rukopisů pořád žádali, aby jim falšovatel byl jmenován, kdo prý kolem 1817 mohl vybásnit písně tak znamenité? K otázce dána odpověď dostatečná průkazem, že se básně ani formou ani obsahem nijak nevymykají době svého objevení. V té příčině kladl jsem já se strany své důraz hlavně na obsah. Zhostí-li se člověk předsudku, vznikajícího z víry v starobylost, musí poznat, že obsah ten je chatrný. Já ovšem víry v starobylost rukopisů nikdy neměl a opakuji, že jsem vůbec nikdy nemohl pochopiti, jak se nicotnost obsahu po stránce kulturní a aesthetické nemohla poznat. Na mne rukopisy svou prázdnotou, neurčitostí a nepěkností vždy dělaly dojem slátaniny.

Nazírání mé novějším bádáním se stále potvrzuje. Zejména vyšlo právě v Listech Filolog. pojednání prof. Máchala: Hankovy ohlasy písní ruských. Příspěvek k dějinám provenience RKho.

Prof. Máchal Hanku k RKému přivázal přímo řetězem. V Moskvě vyšlo 2. vyd. Čulkova sborníku různých národních i umělých písní již 1780; 1810 vyšel podobný sborník pod titulem Písenník. Oba tyto sborníky jsou v Museum z pozůstalosti Hankovy; Hanka v nich má vlastnoruční vpisky. Z těchto dvou sborníků podával Hanka před a po r. 1817 ohlasy; bral myšlénky, obrazy a postup básní, k tomu vybíral si jednotlivá slova a celé věty, někdy píseň Hankova je téměř překladem písně ruské. (Mezi jinými patří sem také sporná báseň "Na sebe".)

V duchu a způsobu těchto ohlasů ruských (a částečně srbských) národních písní slátány jsou také podvrženiny jako "Píseň pod Vyšehradem": v Čulkovi má svou téměř doslovnou předlohu.

A stejné jsou v témž Čulkovi doslovné předlohy lyrických (také i jiných) písní rukopisu Král. Parallely, které jsem před lety nalezl (pídil jsem se již tenkrát po Čulkovi, ale marně) ve sbírce Pračově, jsou již ve sbírce Čulkova nebo v Písenníku. Chyby v komposici, které jsem vytkl, vysvětlují se teď pěkně sešíváním částí z různých písní.

Pro lidi vědecky myslící rukopisy jsou dávno překonány. Běží jen o to, abychom se zhostili ducha té kulturní politiky, ze které podvrhy vznikly - naši milí předkové à la Hanka chtěli svět a ovšem i nás - sebe - prostě řečeno obelhat kulturou falešnou. Tento duch Hankův různých starosvětských tzv. učených a literárních společnostech, straší v zastaralé žurnalistice, straší v literatuře a v politice - všude. Pokud tento duch nebude vypuzen na dobro, zlo, které falšovatelé spáchali, nebude odstraněno. M.

Moravská zemská knihovna [sign. 16.172]

Naše doba. Revue pro vědu, umění a život sociální.
Vydavatel: Jan Laichter. Redaktor: Prof. Dr. T. G. Masaryk. Ročník VI. 1899. Majitel a nakladatel: Jan Laichter, Král. Vinohrady. Tiskem B. Grunda a V. Svatoně na Král. Vinohradech.