Osobnosti rkp. sporu

VŮDCE GENERACÍ
Díl druhý.
Masarykův sborník
časopis pro studium života a díla T. G. Masaryka
Praha 1930-1931.

Strana 367 až 375:
Masaryk v ruském tisku
(Příspěvek k bibliografii)
(Vladimír Tukalevskij)

Sbíraje zprávy o T. G. Masarykovi v ruských revuích, chtěl bych seznámiti čtenáře především s materiálem, který lze nalézti v tak zvaných slovanských revuích.

... Vědecká i veřejná činnost Masarykova stala se známou v Rusku téměř ihned potom, když Masaryk zahájil boj za reálné hodnoty a za pravdu nejen v historii českého národa, nýbrž v historii vůbec. V Rusku se stal známým nejen boj Masarykův proti pravosti Královédvorského rukopisu (1886), nýbrž i pronásledování, jimž byl za to vydán ve vlasti. Již v říjnu 1887 se objevil článek v 9. čísle Izvěstij Sankt Peterburgskago Slavjanskago blagotvoritelnago obščestva, redigovaných ruským slavistou V. J. Lamanským. Článek vyšel pod titulem Nový národní český program a počínal takto: "Jeden z nejpřednějších českých učenců, přísný myslitel a ušlechtilý spisovatel, neznající farizejského strachu a bez bázně říkající pravdu vpravo i vlevo, známý a velmi vážený pražský profesor Masaryk, tak hrubě a nedůstojně pronásledovaný českým patriotickým tiskem za pravdivé slovo o Soudu Libušině a Královédvorském rukopise, nejednou v poslední době prohlásil, zejména v časopise Čas ..." *

Mezi ruskými slavisty zvláštní pozornost vzbudil svého času Masarykův boj proti Královédvorskému rukopisu. Sledovali průběh boje, ježto sami se zajímali o rukopis, který studovali, přeložili a psali o něm učená pojednání. Je přirozeno, že každá etapa v badání o pravosti rukopisu byla registrována v revuích. Tak na příklad v revui Věstnik Slavjanstva (kniha IV., ročník 1889), která byla vydávána v Kazani profesorem V. Kačanovským, čteme, že 17. ledna 1889 byl uveřejněn v odpověď na žádost Gebauerovu protokol z 19. listopadu 1888 o otázce o pravosti rukopisu. A později (roku 1892) týž Kačanovský se vrátil k otázce rukopisné ve Věstníku Slavjanstva, vydávaném jím tentokrát již v Kijevě, kde v knize VII. ukazuje, že "hlavními odpůrci Královédvorského rukopisu jsou čeští profesoři Gebauer a Masaryk a náš akademik Jagič". Pro zajímavost jen uvádíme, že profesor Kačanovský cituje materiál, uveřejněný v Athenaeu, snaže se sebrati materiál ve prospěch pravosti rukopisu, aby otřásl důvody Masarykovými.