Vladimír Vašek
Nápis na hrob bojovníkův


            Kdyby z toho měl být pomník,
            co po Tobě naházeli,
            hrotem by se nebe dotknul,
            svého lidu buditeli!

            Čacký národ: dávno dřímáš,
            ještě hotov pomník není,
            ještě hážou po Tvém hrobě
            těžký kámen po kameni.
Po letech, kdy se Antonínu Vaškovi stále nepřiznávaly zásluhy o poznání vědecké pravdy v rukopisném boji a kdy se dály i pokusy snižovat jeho význam v národně uvědomovacím procesu ve Slezsku, ozval se právem jeho syn Vladimír známými verši, které přešly do Slezských písní jako hořká obžaloba nevděku národa.
[Poprvé otištěno v Moravskoslezské revui 1911; ve Slezských písních od července 1928. in: Viktor Ficek: Antonín Vašek (Ostrava 1964)]

Ladislav Matoušek v knize RKZ - Vzpomínky na boj za vědeckou pravdu (Chicago 1958) napsal - strana 42:

Se synem Ant. Vaška, Vladimírem, nedávno to zemřelým proslulým českým básníkem Petrem Bezručem, udržoval jsem mnoho let úzké písemné styky - jistě poněkud neobvyklé mezi obráncem a synem odpůrce RKZ. Bezruč, který respektoval dílo svého otce, nepatřil však k vysloveným jejich odpůrcem. Vážil si velice RKZ jako skvělého básnického díla a novodobý boj o Rukopisy sledoval se živým zájmem. "Pročítal jsem Vaše práce - psával mi - a budu je pročítat ještě vícekrát." Odpůrci RKZ, snažíce se Bezruče připojiti ke své skupině, rozšířili podvodné tvrzení, že Bezručův známý epitaf na hrobě Ant. Vaška byl zaměřen proti rukopisným obráncům. Psali jsme si o tom s Bezručem před léty a Bezruč mi vypsal, jak k epitafu došlo. Byl složen, když u příležitosti výročí opavského "Besedníku", založeného Vaškem, byl Vašek hrubě napaden v tisku - po své smrti. S Rukopisy neměl tento epitaf naprosto nic společného.


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná