Vladimír Vašek
Nápis na hrob bojovníkův
Kdyby z toho měl být pomník,
co po Tobě naházeli,
hrotem by se nebe dotknul,
svého lidu buditeli!
Čacký národ: dávno dřímáš,
ještě hotov pomník není,
ještě hážou po Tvém hrobě
těžký kámen po kameni.
Po letech, kdy se Antonínu Vaškovi stále nepřiznávaly zásluhy o poznání
vědecké pravdy v rukopisném boji a kdy se dály i pokusy snižovat jeho význam
v národně uvědomovacím procesu ve Slezsku, ozval se právem jeho syn Vladimír
známými verši, které přešly do Slezských písní jako hořká obžaloba nevděku
národa.
[Poprvé otištěno v Moravskoslezské revui 1911; ve Slezských písních od
července 1928. in: Viktor Ficek: Antonín Vašek (Ostrava 1964)]
Ladislav Matoušek v knize RKZ - Vzpomínky na boj za vědeckou pravdu (Chicago
1958) napsal - strana 42:
Se synem Ant. Vaška, Vladimírem, nedávno to zemřelým proslulým českým
básníkem Petrem Bezručem, udržoval jsem mnoho let úzké písemné styky - jistě
poněkud neobvyklé mezi obráncem a synem odpůrce RKZ. Bezruč, který
respektoval dílo svého otce, nepatřil však k vysloveným jejich odpůrcem.
Vážil si velice RKZ jako skvělého básnického díla a novodobý boj o Rukopisy
sledoval se živým zájmem. "Pročítal jsem Vaše práce - psával mi - a budu je
pročítat ještě vícekrát." Odpůrci RKZ, snažíce se Bezruče připojiti ke své
skupině, rozšířili podvodné tvrzení, že Bezručův známý epitaf na hrobě Ant.
Vaška byl zaměřen proti rukopisným obráncům. Psali jsme si o tom s Bezručem
před léty a Bezruč mi vypsal, jak k epitafu došlo. Byl složen, když u
příležitosti výročí opavského "Besedníku", založeného Vaškem, byl Vašek
hrubě napaden v tisku - po své smrti. S Rukopisy neměl tento epitaf naprosto
nic společného.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná