Neznámý dopis českého chemika z roku 1966

Univerzita Karlova                                  Praha, 4.3.1966
Katedra fysikální chemie
Albertov 2030, Praha 2



Břetislav Barašík
Osvoboditelů 38
Ostrava 1



Vážený pane,

Akademik Brdička, předseda vědeckého kollegia chemie anorganické,
analytické a fysikální ČSAV, můj učitel, mi uložil odpovědět na Váš
dopis z 15.2.1966. Proto jsem se též seznámil s materiálem, který
jste před časem poskytl profesoru Čůtovi.

Ve Vašem dopise jsem nucen pominout argumenty historické a
filologické, neboť nejsem ani v nejmenším kompetentní je
posuzovat. Dále pominu všechny pasáže o "očištění památky
V.Hanky", "o úmyslné snaze poškodit" a pod..., jako subjektivní,
do přírodovědeckých úvah nepatřící. Zbývá tedy otázka, zda chemie
disponuje prostředky, kterými by mohla prokázat pravost či
nepravost Rukopisů.

Myslím, že přeceňujete možnosti současných exaktních věd.
Nedorozumění, kterému jste podlehl, vyplývá ze skutečnosti, že
nerozlišujete mezi pojmy "podmínka nutná" a "podmínka
postačující".

Pokusím se tyto pojmy vysvětlit nejprve na jednoduchém příkladu:

Uvažujme následující dva výroky, spojené (pomocí implikační
formule "plyne z toho") v souvětí "jestliže je trojúhelník
rovnostranný, plyne z toho, že tento trojúhelník je současně
rovnoramenný". Vidíme, že rovnostrannost je postačující podmínkou
pro to, aby byl trojúhelník rovnoramenný, naopak však
rovnoramennost je pouze nutnou , nikoli však postačující podmínkou
pro to, aby byl rovnostranný.

Ve sporu o Rukopisy jsou zajisté jen dvě možnosti. Buď jde o
falsa, nebo jsou památky pravé. Dále by patrně bylo možno
fysikálně chemickými metodami zjistit přibližné stáří např. -
pergamenu, naněmž jsou napsány.  Příslušná metoda by mohla
poskytnout jednu ze dvou odpovědí:  pergamen je starý, nebo
pergamen je nový (t.j. v době Hankově nový).  Jsou nyní
následující možnosti:

1) Zjistí-li se, že pergamen je nový, je to nutná a též
   postačující podmínka pro to, že Rukopisy jsou falsem.

2) Zjistí-li se, že pergamen je starý, neříká toto zjištění nic
   jednoznačného o pravosti Rukopisů. Je to sice podmínka pro
   jejich pravost nutná, není však postačující.

Vzniká otázka, co by s hlediska exaktních věd bylo postačující
podmínkou pravosti. Muselo by se zjistit nejen, že všechny složky
(pergamen, inkoust, eventuelní plnidla a p.) jsou staré; muselo by
se však hlavně zjistit, že inkoust byl na pergamen nanesen v době,
do které někteří kladou vznik těchto památek. Falsifikátoři si
totiž mohli staré materiály opatřit (polemiku o tom, zda je
pravděpodobné či nepravděpodobné, zda to odpovídá či neodpovídá
schopnostem a morálnímu profilu V. Hanky předem odmítám, neboť
její podstata by nebyla chemická).  Nedovedu si představit metodu,
která by mohla bezesporně určit, ve kterém století byl daný text
na pergamen napsán.

Zkoumání našich předchůdců chemiků tedy sice neprokázala
falsifikaci, avšak nepřinesla také žádný jednoznačný a postačující
důkaz pravosti.  Velmi silně pochybuji, že by další výzkum mohl
dodat něco podstatně nového.

Jsem tedy s politováním nucen konstatovat, že se nýlíte, jestliže
v závěru svého dopisu říkáte, že spor již "rozhodla dávno chemická
zjištění ve prospěch jejich starobylosti". Opakuji, že chemická
zjištění starobylost Rukopisů postačujícím způsobem neprokázala a
ani prokázat nemohou, aspoň v současné době. Závěrem podotýkám, že
akademik Brdička se seznámil s obsahem tohoto mého dopisu.

                     S pozdravem



                              Doc. Dr. Jiří Dvořák, CSc.
                                 člen kollegia
                              vedoucí katedry fysikální chemie